to je dost možné...

Ale práci s kamerou bych vyzdvihl i tak. Pokud člověk na tu premisu přistoupí a bude té hře dělat 90% času kameramana s chutí, zažije něco, co mu jiné hry (ani jiná média, troufám si říct) nenabídnou. Volná kamera dává nebývalý pocit svobody, herní prostředí rychleji ožívá – je to fůze FPS a klasické adventury, která mě baví. Patrně i právě proto má GK3 některé lokace tak prostorné...

Další věcí, která ze hry dělá takřka živé médium, jsou „zbytečnosti“. Pro příklad: ústřední místnost celé hry – hotelový pokoj – má okno, které lze otevřít. Hráč ale může hru dohrát, aniž by s oknem jakkoli manipuloval. (Vzhledem k tomu, že jeden puzzle se z velké části řeší právě u počítače v tom pokoji, přijde mi fantastické, že hra dá možnost vyvětrat si – a před večerním odchodem pak okno zavřít. Mě osobně takové detaily na hrách velice přitahují a využívám jich.)

Samozřejmě vnímám špatnou pověst hry (v zásadě se jedná o to, že drtivá většina lidí jen nepochopila level design, haní se příšerná grafika) a právě proto mám asi potřebu to všude evangelizovat. Možná je to hloupé, to nemohu popřít, ale já jsem opravdu už několik let přesvědčen, že toto je jeden z fragmentů herní historie, který médium v jeho přirozeném vývoji posunul o něco dál.

Naplňuje mě hořkostí, že nedlouho po vydání Sierra jako taková ukončila činnost a spolu s tím zmizelo i finanční podhoubí Jane Jensen, která od té doby nic tak významného nevytvořila.