Obyvatelé Terminy se mezi sebou dohadují, zda měsíc skutečně spadne, nebo ne, a jestli mají zůstat na plánovaný karneval, nebo radši vzít roha. Jeden z nejsložitějších (vedlejších) questů končí sotva dvě hodiny před pádem měsíce, když se vám po třídenní práci konečně povede sjednotit zamilované snoubence. Město se tou dobou už otřásá v základech, ale oni jsou konečně svoji a vy jste dotáhli jeden z nejdojemnějších úkolů v historii Zeldy.

Za tři dny jí spadne na hlavu děsivě se smějící měsíc, a je na hrdinném Linkovi, aby s tím něco udělal. Což se v takto šibeničním termínu samozřejmě nedá stihnout. Apokalypsa se nezastavitelně blíží, obloha rudne, lidé utíkají, hudba zrychluje, hráč zmateně pobíhá po světě a měsíc se nakonec zakusuje do povrchu zemského. Život končí, Link se vrací na začátek třídenního cyklu, přichází o všechen postup a jede nanovo. Co to sakra je?

Tu poslední větu si hráč asi těžko řekne, když mu pan recenzent vše prozradil...
A ještě se na Twitteru diví, že neví jaké spoilery prozradil. Pokud to bez nich neumí, tak by bylo dobré se zamyslet, zda má hry vůbec recenzovat, když nepozná co je spoiler. *13*

Podání, atmosféra, skrytá témata zpracovaná v sidequestech...
Dungeony mi přišly zajímavé díky používání masek. Stejně tak i ten časový limit a možnosti které poskytoval mi přišel hodně unikátní a zajímavý zážitek

Ocarína je sice mechanicky výborná, ale pro mě jí chyběla jedinečná atmosféra. Kromě princezny Ruto mě tam neoslovila žádná z postav a i ta docela lezla na nervy. Prostředí a hudba byly špičkové, ale...

Majora mě zvládla zaujmout nejen hratelností, ale i postavami a příběhy které v tom světě vyprávěly (Tatl měla narozdíl od Navi charakter a podílela se na ději, Mikau měl nádherně tragický příběh, na Kafei & Anju sidequest nikdy nezapomenu, a Skullkid mi přijde jako jeden z nejzajímavějších antagonistů, které jsem ve hrách viděl...), tak tím světem samotným...

elite:
Jinak Wind Waker jsem samozřejmě hrál a asi bych ho umístil na druhé místo v mém žebříčku oblíbených Zeld...
Jediné Zeldy, které jsem dosud nedohrál jsou Minish Cap (který v brzké době plánuju) a Four Sword Adventures.

Asi nehral Wind Waker a povodne 2 z 8bit NES, to boli najlepsie zeldy. Co sa MM tyka, moc som ju chcel mat rad ale podobne ako autor recenzie uvadza, i pre mna bol time limit problem.

Až na to že jsem to nenapsal já. Jinak ok. A jeje rozumbrada ten dole *3*

takze predsa je len na XL horsi obraz? ja mam tiez povodne XL no aj ked som obraz na mensom 3DSku nikdy nevidel, stojim si za tym ze grafika je na XL proste strasne zubata ...takze konecne sa nasiel clovek ktory by moju teoriu potvrdil?

co sa tyka new 3DS, jednoznacne idem do tej mensej verzie

A tak taky půjdu teda do té menší :)

Už mě ten trapný všudypřítomný trolling přestává bavit...

Už se zase válím po zemi smíchy, dík, žes mi rozradostnil den.
A věř mi, že bych si přál, abych PS4 neměl, jelikož za ten rok+ co tu je, na něj vyšla pouze jedna jediná hra, která je "OK" a zároveň si ji na PC nezahraješ, každá jiná, která na něj vyšla, byla buďto nuda, nebo se hraje o dost lépe na PC. Fakt dobře utracených 12 tisíc, to ti povím.
EDIT: A vážně o něčem svědčí, že jsem tento a minulý rok více zábavy strávil v nedokončené originální kreslené hře s malým rozpočtem za přibližně 600kč, kterou jsem hrál na mém starém low-end noťasu(mluvím samozřejmě o Darkest Dungeon), než v jakékoli gigantické hnědé AAA hře, které stojí v den vydání 1000+kč a mají rozpočet, který by utáhl malý africký stát. Čestnou vyjímkou je nový Wolfenstein.

Že je ta Zelda strašně temná a depresivní. Dyť je to barevnější jak WoWko. Takovej trip sem neměl ani na Silvestra.