-
Vážený pane velvyslanče.
Dovolte mi, abych Vám poblahopřál k získání tohoto postu a přivítal Vás v zemi mé a mých předků. V zemi, jež mi stejně jako minimálně předchozím čtyřem generacím známým mi z mého rodokmenu byla, je a bude vlastí. Byť vlastně ne pro všechny z nich byla vlastí. Pro některé z nich totiž byla Vaterlandem a můj dědeček se v dobách, kdy Vaše rodina opouštěla tyto kraje, naopak soudil o právo v této zemi setrvat.
Vítám Vás v zemi, kde jsem prožil více než čtyři desítky mého života, nepočítám-li samozřejmě dvě dovolené ve Spojených státech, jedenáct v Jihoafrické republice a nepočítaně v našem evropském sousedství. V zemi, kde jsem se narodil a kde nejspíše i zemřu, maje zde své kořeny, své hmotné statky, svou práci, své přátele, své dítě.
Vítám Vás v zemi, která samo sebou není dokonalá. V zemi, v níž už nejednou bory nešumí po skalinách a naopak voda při hučení po lučinách v zátopových oblastech spíše děsí, než aby svlažovala v sadě se skvící jara květ. V zemi, jež je navzdory tomu mým relativním zemským rájem to napohled. A snad tímto bude i Vám.
Snad vás tu vřele uvítali, ať už chlebem a solí nebo toliko s otevřenou náručí. Snad Vám tu dopřávali a dopřávají imaginárního tepla rodinného krbu, byť ne tepla domova ryzího.
Vítám Vás a přeji Vám, abyste byl i nadále lidmi mé země vřele přijímán. Abyste tady, v mé otčině, nebyl pro nikoho podčlověkem, ne-li přímo onucí. Abyste nemusel nikdy stát jako nevítaný host před otevřenou branou, jsa zjevně považován za otravný hmyz. Aby Vás tu nevyhazovali z pomyslných či skutečných dveří, kladouce si různé podmínky, jež je nutno vyplnit a jež následně nikoho nezajímají, protože hlavním úmyslem není odstranění nedostatku, ale Vaše znemožnění, vyžívání se v pocitu vlastní nadřazenosti nad Vámi. A přeji Vám, aby Vás v mé zemi nikdo neokradl, osobně ani virtuálně, a pokud už byste snad okraden být měl, pak aby se Vám dostalo od našich odpovědných státních struktur alespoň standartní pomoci. Nikoliv jen v nejlepším případě ignorování, v horším však nejednou i posměchu či urážek. Aby se k Vám prostě všichni našinci, od posledního prosťáčka až po osoby z nejvyšších společenských příček, chovali jako k rovnocennému, plnohodnotnému, vítanému hostu. Tudíž aby se Vám dostalo pravého opaku toho, čeho se ze strany Vaší předchůdkyně na Vašem dnešním postu a posléze ze strany celé Vaší zámořské otčiny dostalo mně. Přeji Vám tu naprosto nekanadské zacházení.
Nechť je Vám pobyt v mé zemi příjemným.
Váš již dvanáct let starým rozhodnutím pražské kanadské ambasády podčlověk a česká nula hodná leda okradení
http://www.meredit.cz/content/view/5650/84/
