EpShark

Giulio Meotti

Originálně publikováno Gatestone Institutem

- Protože evropští lídři nemají děti, zdá se, že nemají důvod si dělat starosti o budoucnost svého kontinentu.

- Douglas Murray, The Times - „Evropa má dnes jen malou touhu reprodukovat sebe sama, bojovat za sebe, nebo při sporech dokonce hájit své vlastní zájmy.“

- Joshua Mitchell - „‘Nalezení sebe sama‘ se stává důležitější, než budovat svět.“

Evropa nikdy neměla tolik bezdětných politických lídrů jako dnes. Jsou moderní, otevření a multikulturní, a vědí, že „s nimi všechno končí“. Být bezdětný je v krátkodobém horizontu úleva, protože to znamená „žádné výdaje“ pro rodiny, žádné oběti a že si nikdo nestěžuje na důsledky v budoucnosti. Jak se píše ve zprávě o výzkumu, který financovala Evropská unie: „Žádné děti, žádný problém!„

Být matkou či otcem však znamená, že máte velmi skutečný zájem na budoucnosti země, kterou vedete. Nejvýznamnější evropští lídři však po sobě žádné děti nezanechají.

Nejvýznamnější evropští lídři jsou bezdětní: Německá kancléřka Angela Merkelová, nizozemský premiér Mark Rutte a francouzský prezidentský kandidát Emmanuel Macron. Seznam pokračuje švédským premiérem Stefanem Löfvenem, lucemburským premiérem Xavierem Bettelem a skotskou premiérkou Nicolou Sturgeon.

Protože evropští lídři nemají děti, zdá se, že nemají důvod si dělat starosti o budoucnost svého kontinentu. Německý filozof Rüdiger Safranski napsal:

„Myšlení v kategorii budoucích generací je pro bezdětné méně relevantní. Proto se chovají stále více a více tak, jako kdyby oni měli být těmi posledními, a sebe vidí jako poslední článek řetězu.“

Douglas Murray napsal v The Times: „Evropa páchá sebevraždu. Nebo se rozhodli spáchat sebevraždu přinejmenším její lídři.“ „Evropa má dnes jen malou touhu reprodukovat sebe sama, bojovat za sebe, nebo při sporech dokonce hájit své vlastní zájmy.“ Murray to ve své nové knize nazvané Podivná smrt Evropy nazval „existenciální civilizační únavou“.

Angela Merkelová učinila fatální rozhodnutí otevřít dveře Německa pro jeden a půl miliónu migrantů s cílem zastavit demografickou zimu své země. Není to náhoda, že Merkelová, která nemá děti, je nazývána „soucitná matka“ migrantů. Merkelová se evidentně nestarala o to, jestli by masový příliv těchto migrantů mohl změnit německou společnost, pravděpodobně navždy.

Dennis Sewell nedávno v Catholic Herald napsal:

„Je to právě idea ‚západní civilizace‘, která značně komplikuje demografickou paniku. Bez ní by odpověď mohla být jednoduchá: Evropa se nemusí trápit hledáním mladých lidí, kteří by financovali důchody jejích seniorů na sklonku jejich života. Existuje spousta mladých migrantů bušících na vrata a snažících se přelézt žiletkový drát, nebo snažících se na chatrných člunech dosáhnout našich břehů. Vše, co musíme udělat, je, pustit je dovnitř.“

Bezdětný status Angely Merkelové odráží německou společnost: podle statistik Evropské unie nemá 30% německých žen děti, po započtení absolventek vysokých škol se toto číslo blíží 40 %. Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová řekla, že pokud se míra porodnosti nezvýší, tak země bude muset „zhasnout světla.“

Podle nové studie zveřejněné Národním institutem demografických studií zůstane čtvrtina evropských žen narozených v roce 1970 zřejmě bezdětná. Evropští lídři jsou na tom stejně. Ve 45 letech byla bezdětná jedna z devíti žen narozených v Anglii a Walesu v roce 1940, ve srovnání s jednou z pěti žen narozených v roce 1967.

Francouzský politik Emmanuel Macron odmítl tvrzení francouzského prezidenta Françoise Hollanda, že „Francie má problém s islámem.“ Je proti pozastavení občanství džihádistů, a navzdory všem důkazům stále trvá na tom, že Islámský stát není islámský: „To, co představuje problém, není islám, ale určité druhy chování, které považujeme za náboženské a potom je přiřazujeme osobám, které toto náboženství praktikují.“

Macron hlásá jakýsi multikulturní bufet. Hovoří o kolonialismu jako „o zločinu proti lidskosti“. Je pro „otevřené hranice“, a pro něj opět, navzdory všem důkazům o opaku, neexistuje žádná „francouzská kultura“.

Podle filosofa Mathieu Bock-Coté je 39-letý Macron, který je ženatý se svojí bývalou 64-letou učitelkou, symbolem „šťastné globalizace osvobozené od paměti ztracené francouzské slávy“. Ne náhodou hnutí „Manif Pour Tous“, které bojovalo proti legalizaci homosexuálních manželství ve Francii, naléhalo, abychom hlasovali proti Macronovi jako „proti-rodinnému kandidátovi.“ Macronův slogan, "En Marche!" („Vpřed“), ztělesňuje globalizované elity, které redukují politiku jen na jakési cvičení nebo představení.

To je důvod, proč turecký vůdce Erdogan vyzval muslimy, aby měli „pět dětí“, a proč islámští imámové vyzývají věřící „plodit děti“: dobýt Evropu. Islámští rasisté horlivě budují střet civilizací uprostřed Evropy, a popisují západní hostitelské země jako hroutící se: bez obyvatel, bez hodnot, a opouštějící svoji vlastní kulturu.

Podíváte-li se na Merkelovou, Rutteho, Macrona a další, mýlí se tito islámští rasisté tak moc? Naši evropští lídři nás jako náměsíční vedou ke katastrofě. Proč by se měli starat o to, že na konci jejich života již nebude Evropa Evropou? Jak nám ve své eseji vysvětlil Joshua Mitchell: „‘Nalezení sebe sama‘ se stává důležitější než budovat svět. Dlouhý řetěz generací to za nás již udělal. Teď nás nechte si hrát.“

Giulio Meotti

Z anglického originálu přeložil Libor Popovský

Text vyšel na webu www.gatestoneinstitute.org