že na Orlíku k žádnému novému nečekanému šoku nedošlo. Orlík je již vyšokován na dlouho. *1* *1* *1*

Olga, Děčín, 23. 11. 2014

Miloš Zeman není mým prezidentem. Je mi líto, že mé děti musí zažívat to samé co já, tj. stydět se před světem a před sebou samou za lidi, kteří za "mě" mluví. Nevolila jsem Miloše Zemana, je mi jako člověk odporný a jako politik naprosto nepřijatelný. Ne, děti, Miloš Zeman není naším prezidentem.


Zemane, sbalte fidlátka a vraťte se na Vysočinu. Tolik ostudy co jste nadělal České republice se nepodařilo ještě nikomu. Děláte to záměrně, nebo jste psychicky nemocný ?

Petr Machacek, Praha, 22. 11. 2014

Typické také je, že ČT nemá problém to vše přiznat. Veřejně dokazuje intelektuální ubohost a slabost tvůrčího ducha. V této oblasti je tím největším přínosem neskutečně primitivní dílo „Dovolená v protektorátu“. Zarážejícím počinem je i to, že autorka Zora Cejnková má absolutní volnost projevu a v mnoha rozhovorech jen potvrzuje nedostatek vlastního intelektu a morálky tím, že se neuměle pokouší obhajovat neexistující umělecké a profesionální kvality tohoto produktu.
Ke strategii této mocenské ideologie pak ještě patří obskurní pořady typu „Máte slovo“. Mediálním cílem je, aby často nechutné a dryáčnické působení paní Jílkové simulovalo vášnivou a otevřenou občanskou diskusi. Myslím, že se mnoho nemýlím, když prohlásím, že většina diváků to považuje za trochu podivný zábavný pořad bez valného společenského dopadu.

Jde jen o to, kdo se z vystupujících více zesměšní. Chybí jen sponzor a vyhlášení cen. V podstatě stejně jako tomu je u té absurdní „dovolené“ do naší poněkud tragické a bolestné minulosti. I přes snahu o vší objektivitu je možno hovořit jen o morálním a kulturním bahně, které ovládá naši veřejnoprávní televizi.
Naše společnost již pochopila jak nebezpečná je oblast finanční korupce. Čeká nás ale rozlousknout ještě tvrdší oříšek. Musíme se vypořádat se smutným faktem, že to, co nás nevíce trápí, je v podstatě korupce morálních hodnot. Bude to těžký boj o poznání. Zvláště pak v atmosféře, kdy představitelé těchto hodnot mizí i zásluhou cílené ideologie veřejnoprávní televize.
Sedí zde lidé, kterým miliónové gáže dávají pocit bezmezné moci. Legálně přijímají odměnu za to, že ničí naše myšlení, šlapou po kulturních hodnotách. Jsou to mocní jedinci znalí mediálních triků. Umnou strategií si zaručují beztrestnost a nenapadnutelnost. S dovedností profesionálních demagogů nechají žít i několika dobrým, z jejich pohledu ale ztrátovým pořadům, které pokládají jen za nutné zlo. Vysílací časy tomu také často odpovídají.
Používají jich jen k tomu, aby mohli „dokázat“ objektivitu, kulturnost a intelektuální porozumění. Ale v prvé řadě slouží takové programy jen jako „důkazy“ pro tvrzení, že ČT plní úlohu veřejnoprávního média. Není to nic jiného, než morální podvod, výsměch potřebám občanů. V zásadě se totiž vedení naší milé televize řídí heslem, že divák je hlupák, kterého je potřeba „adekvátně“ uspokojit v jeho touze po poznání.