Field of Glory II: Medieval – recenze vynikající středověké strategie
-
Jenom technická:) Na zálohy se ani ve středověku dlouhou dobu nehrálo. Mimo jiné to bylo považováno za nečestné a nesportovní :) Otáčí se to okolo nějakého 13. století mám pocit.
-
-
Je to tak. Obyčejní pěšáci de facto nemohli útočit na (nedisciplinovanou) urozenou jízdu. Bitva byla forma turnaje s napevno danými pravidly. To se prakticky zlomilo bitvou u Azincourtu(1415), kdy angličtí lučištníci zlikvidovali výkvět francouzské šlechty
-
-
To vyprávěj vlámským soukeníkům. 🙂
-
Jinak, lučištníci hráli svou významnou roli (i jako zbraň proti elitním jednotkám) už daleko před Agincourtem, dokonce někdy byli chránění rytíři sesedlými z koně, když k tomu byl taktický důvod. Myslím, že ta představa "rituálních bitev" jako formy turnaje je trochu mýtus, chvíli jsem hledal a třeba tohle je zajímavé shrnutí: https://deremilitari.org/2013/06/the-myths-of-medieval-warfare/ (tam mimochodem i píšou, že se zálohy používaly, ale většinou ty mobilní - nechali si čerstvé jezdce na pronásledování/obchvat). Ale klidně sem hoď alternativní zdroje, rád si počtu.
-
-
Na druhou stranu nezapomínejte, že třeba u zmíněného u Agincourtu Francouzi nevyužili svoji "početní" převahu, neboť nebyli schopni se domluvit a zaútočit společně. Hromada bitev se odehrála ve scénáři: Sir takový a makový prohlásí, že teď bude útočit on. A zbytek Pánů mu max fandil, nebo se mu posmíval. A když neprorazil, tak ze zbytku pánů se zase někdo zvedl, tak teď půjdu já. A tak do kolečka.
Na Trubce se dají najít videa, které víceméně prokazují, že ani anglický tisový Longbow nedokázal prorazit zbroj rytíře na koni.
-
Díky za odkaz, já se též rád přivzdělám. Jsem spíš zaměřenej na třicítku, kterou želbohu všichni včetně herních vývojářů opomíjejí :)
-
Článek je fajn, ale trochu příliš zaměřený na Anglii, což byla ve středověku menší země, která byla, no, nechi říct zaostalá, ale rozhodně ne na špici technologického a vojenského vývoje.
-
Tak jasně, to že prostý kmán neměl šáhnout na rytíře, ještě neznamená, že se to nedělo. Obraz rytířství se hodně měnil od dob Guillauma le Maréchala, kdy turnaj byl bitvou a naopak. Realita byla často jiná. Azincourt se udává jako takový vrchol změn v přístupu k bitvě. Resp. stoletá válka. Kdy účel světí prostředky a počítá se vítězství a ne jeho způsob. Jenom příklad je Wiliam Wallace a bitva u Bannockburnu nebo bitva u Courtrai. Kter proběhly ještě před Azincourtem.
Ale máš pravdu, nebylo to žádné dogma. Ono nakonec nic není jenom černobílé.:)
-
-
To říkejte Vilémovi, jak ho huskarlové nechávali po vylodění na pokoji :D
-
-
Tak tam se to rytířství ještě úplně nepěstovalo :) Ale třeba kdyby takovej Přemysl přežil na Moravskym poli, asi by ho nefér přístup Rudolfa docela namíchnul :)
Navíc zálohy se daly fakt blbě koordinovat a tehdy se velení v průběhu bitvy zas tak moc neřešilo (resp. nemohlo řešit).
-
-
Jo, to je asi obecně pravda o bitvách starověku i středověku, že ta úroveň kontroly, co nám poskytují strategické hry, je na tom všem to zdaleka nejmíň realistické ze všeho. On i ten náš geniální Hannibal asi ty jednotky u Cannae mohl na začátku chytře rozestavit a rozdat základní instrukce, ale jakmile se začalo bojovat, už toho moc neovlivnil - a to měl z velké části profesionální vojsko.
-
-
Mám pocit, že takhle to měl udělanej stařičkej Centurio. Tehdy mě to strašně štvalo a vlastně to bylo docela realistické pojetí.
-
-
Reakce na příspěvek:
Hehe, to jsem taky hral, jen tam to byl podle me random a na rozlozeni vlastne vubec nezalezelo. Zkouseli jsme ruzna nesmyslna rozestaveni a stejne byl vysledek nahodny a vice zalezelo na velikosti vojska nez na cemkoli jinem.
-
-
Reakce na příspěvek:
tak to tedy prrr
centurio miluju, i kdyz je to na prvni pohled spis jen takova blbinka jako defender of the crown ze stejny lihne, preci jenom tam misto pro taktiku a strategii je vetsi
v centuriu nejvic zalezelo na tom utocit na jednotky aspon ze dvou stran
ono kdyz se to hraje na nejtezsi obtiznost, kdy rim ma jednotky s mene muzi, se to ani jinak vyhrat neda, pak je to totiz takove dark souls mezi casual strategiemi
to byl prave ten majstrstyk, s mensi armadou vymanevrovat vsechny ty hordy barbaru nebo overpowered parthskou risi celou na konich
-
-
-
-
-
-
-
-
Vašku, toto je nejlibovější úvod do recenze.
#historynerd
-
Mňa navnadil gamesplay a musím povedať, že to má niečo do seba. Najprv ma odrádzala dĺžka jedného scenária, ale to len tie epické sú také extrémne dlhé. Má to viac módov a niekedy si len tak dám quick battle alebo nejakú custom a to je taká jednohubka. Keby sa Vašek s Alešom rozhodli urobiť ďalší gamesplay, vôbec by som sa nehneval😉
-
diky za nápad na víkend