-
Bloodborne byla moje první Souls hra a tam začala veškerá láska k tomuto žánru. Naprosto perfektní hra. Pamatuju si, že jsem v té době ještě neměl ani PS Plus, takže jsem to celé dohrál v offlinu. Hezky jsem se s tím popral, ale ten pocit při pokoření bosse, opravdu k nezaplacení.
-
-
Jo u mě to nebyla první co jsem hrál, ale byla to první kde do sebe všechno tak nějak zapadlo a došlo mi, co ty hry vlastně od hráče hrají a jak je hrát správně. Takže jsem se po ní s chutí k těm dříve odloženým souls hrám vrátil.
-
-
U mě se pak hlavně potvrdilo to, co se tak nějak říká obecně o soulovkách. Že vždy má člověk nejradší tu první, kterou hrál. Ale vím, že jsou určitě i vyjímky. Hned za Bloodborne bych zařadil Dark Souls 3. Ale věřím, že kdybych to všechno hrál třeba jak Pavel, který v podstatě začal u těch Demon's Soul's a jel postupně s tím, jak ty hry vycházely, tak bych se na to možná díval jinak :)
-
-
Nezačal jsem u Demon's Soul, dostal jsem se k nim až zpětně s prvními Dark Souls. A ty mám skutečně vedle Bloodborne určitě nejradši, jen BB maličko vítězí tím zasazením.
-
-
Rozumím, díky za doplnění mých neznalostí o Pavlovi :D nějak jsem žil v tomto lore :)
-
-
-
-
-
Asi bych rozlišoval lore a příběh. Příběh imo v Bloodborne dobrý imo zas tak není. Lore je parádní, i když je to víceméně výpůjčka (nechtěl jsem napsat vykrádačka, to by bylo zbytečně urážlivé) Cthulhu. Něco dělá jinak, v nějakých věcech Lovecrafta a kosmický horor vyloženě fackuje, ale jinak je to celkem jasné.
Sama hra je výborná, po prvních Dark Souls mě to bavilo zdaleka nejvíc, ale ty frame dropy na slim PSku byly strašný.
-
-
V čem fackuje? Bud konkrétní, ať ti mužu oponovat. Tohle je příspěvek tak random, ze jsi to snad nehrál...
-