Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • SlavicBes

    "Pokud jste do série naskočili třeba s remakem druhého dílu a zalíbila se
    vám nutnost počítat náboje, léčivé bylinky a vždy nedostačující políčka
    v inventáři, vězte, že nic podobného tu není (tedy pokud budete hrát na
    standardní střední obtížnost jako já v rámci recenzování)."

    ...to ti nestalo ani za to prejst hru aj na najtazsej, alebo aspon rozohrat na nejaky cas, aby si zistil, ci aj na najtazsej je to take? ...potom za co stoji taka recenzia, vsak to je nonsens toto....

    • Jack1947

      Jsem to musel hrát odznova páč oni, vymysleli že lidi co to hrají na HARD nemusí už chtít snižovat a 3 kousnutí nebo rány tak mě podobné hry moc nebaví.

    • triptich

      stálo-nestálo. redakcia dostane kľúč k hre a má termín, do ktorého musí byť recenzia vonku, inak nabudúce hru platí z vlastného + tlak konkurencie. ak padne embargo na recenzie dnes a ja vydám recenziu o tri dni, lebo som, zbytočne, hral ťažšiu obtiažnosť... mám smolu. recenziu mi už nikto neprečíta (rozumej, že počet klikov je zanedbateľný).

      kruté pravidlá trhu, o ktorých už hovorili viaceré redakcie, nie len tá gamesácka.

    • Kolik myslíš, že je taková hodinová mzda za zrecenzování nějaké hry? (když do toho započítáš i to hraní hry). Představa, že někdo bude jen kvůli recenzi hrát hru podruhé a tím si to prakticky srazí ještě na polovinu (peníze dostane stejné, jen ho to bude stát dvojnásobek času) je imho nereálná. To už by ten čas strávil výhodněji u hlaváku s nataženou rukou a škemráním o drobák a vydělal by víc.

      • Jevo83

        Presne ako pises...naviac, aj v pripade, ze by recenzent disponoval dostatkom casu, znamenalo by to investovat dalsich 20 hodin hrania a vystupom by bol jeden odstavec v recenzii... uplne neproporcne. To uz skor dava zmysel urobit ako follow up gameplay video na tazkej obtiaznosti

    • Corvus

      Čo bolo, to bolo.

    • Bumtaratabumbumbum

      Běžná praxe je, že se recenzuje defaultní obtížnost, tedy obvykle nazvaná "normal" nebo "medium". Naprostá většina lidí to totiž bude hrát právě na ni. S tím ostatně počítají i vývojáři a hru balancují právě kolem této střední obtížnosti.

      • Hzjena

        Tak ono je balance a balance...Jak jdu léta s vývojem her čím dál více si všímám, že jsou víc a víc ,,jednoduší,, asi aby je dnešní rozmazlené děti nepřestali hrát, když by se ,,zasekli,, na prvním problému, kde by byli nuceni používat mozek, nedej bože skill...

        • A není to jenom tím, že už máš prostě nahráno více her (více zkušeností) a jsi i trošku starší?

          Protože já si třeba nějak nevybavuji, že by starší hry byly nějak hardcore obtížné. Maximálně některé měli fakt špatné ovládání, se kterým se muselo zápasit, ale to tka nějak z principu není plus. Taková ta představa, jak Fallout 1 byla extra náročná hra, co vyžadovala tři diplomy a měsíční školení jen pro spuštění hlavního menu jsou prostě mimo. Vždyť uznejeme, že jsem ty hry hráli (a dohráli) jako malá děcka. Jak to mohlo být náročné?

          • goyim

            "Protože já si třeba nějak nevybavuji, že by starší hry byly nějak hardcore obtížné."

            Hmm, to já si zase vybavuju, že v časopisech bývaly běžně návody na hry, hlavně na dungeony a adventury. Některé i na několik dílů, např. pro Wizardry. A skutečně to nebyly návody jen k tomu, jak hru ovládat. Představa, že bys dneska u RPG/adventur potřeboval návod k tomu, abys mohl hru dohrát, je úsměvná.

          • Inquisitor

            Ono je spíš těžší je hrát zpětně, jde vidět, že je člověk dneska rozmazlenější:) Ale je fakt, že ta obtížnost byla velmi často způsobená špatným level designem, ovládáním, mechanikama apod. Ale to dnešní vodění za ručičku je zase druhý extrém.

            • Hzjena

              Asi tak...když vidím jak všechny itemy světélkují už na dálku, nebo mají charaktery milion hp a zdaleka nestačí ,,jedna do hlavy", tak mám pocit, že kdyby dnešní rozmazlené dítě 2-3 krát zheblo ,,na jedničku,, tak by tu hru odinstalovali, místo toho, aby je to donutilo se víc snažit....Pak je tu druhej extrém a to ty debilní soulovky, kdy člověk musí jak zaseklej kolovrátek tisíkrát chcípnout, než se mu podaří na trefit ty půlsekundy na kombo, nebo kryt. Divím se jak z toho může mít někdo dobrej pocit

              • Jack1947

                Reakce na příspěvek:

                Já to vzdal na začátku, Dark SOuls, tady se lidi tomu smáli, DEmon Souls jsem se nedostal ani z počáteční hradby. DS3 jsem dohrál asi do druhégo bosse nebo třetího jakmile jsem zjistil že mají taky solidní hp pool... dost to naštvalo.

              • twicer

                Reakce na příspěvek:

                Prdel že v první polovině příspěvku mluvíš otom že se musíš snažit na což rozmazlená děcka dneska už nemají, jen abys tu stejnou logiku neaplikoval na soulsovky kde je to přesně otom samém. Snažíš se > naucíš se časovat útoky > dohraješ hru. Človek by tě podle tve pochybné staromilské logiky mohl taky označit za rozmalené dítě, nebo je to jen obyčejné pokrytectví? :)

                • Hzjena

                  Reakce na příspěvek:

                  Asi jsem se nevyjádřil dost specificky. Prostě nemám pocit zadostiučinění když je obtížnost hry jen v tom jediném - časovat útoky/kryty. Ocením obtížnost hry, když musím vymýšlet taktiku boje, použít správnou zbraň (nebo dostatečně vylepšenou), hledání skrytých itemů/lokací, přesně mířit atp....Ale jen běhat a pak neúměrně složitě potit půl sekundová okna pro zvládnutí bosse mi prostě nepříjde jako skill, ale jen ztráta času.

                  • twicer

                    Reakce na příspěvek:

                    Jo, můj šálek kávy to taky není co si budem povídat. 

                    Jen hraju trochu ďáblova advokáta, jelikož dost ztěch věcí na které narážíš tam ve skutečnosti zastoupeno v určité formě je.

                    Když máš v prostoru několik nepřátel kde každý útočí jinak, jeden na blízko, druhý dává plošný útok, do toho tě obstřeluje lukostřelec tak nějakou bojovou taktiku předvést prostě musíš. Skrytých míst a předmětů tam je hromada. Vidím to trochu jako žánr roguelike. Poprvé tě vykostí první kostlivec, po desáté jich vykostíš všech sedm. Řekneš si už mi to jde, jen aby tě ve chvíli nepozornosti nevykostil osmý kostlivec v další místnosti. Nezabila tě ale špatně nastavená obtížnost, bug, nebo přehnaně přesné míření neprátel. Zabilo tě tvé zaváhání a lehkovážnost.

                    Mně třeba vadí když mě něco zabije na jednu ránu, ale já do toho musím bušit 2 minuty na perfekt. Ale takové řešení obtížnosti se aplikuje dnes už úplně všude a u soubojů s bossy sem to snad ani jinak neviděl. Soulsovky tento trend jen uchopili za jiný konec.

                    Takže že to není nic pro tebe je naprosto validní názor ale že stokrát umřeš a nepoučís se ztoho, není chyba hry. Jen ta hra po tobě chce nasazení, které jí třeba nechceš věnovat, ale to zní ještě nedělá bezduché kutálení a simulátor načítací obrazovky :)

                  • Reakce na příspěvek:

                    Co je na tom neúměrně složité?

                    Jako já se považuji za hodně rozmazleného hráče, který na nějaké plýtvání časem a nesmyslnou obtížnost nemá čas. Ale zrovna Souls hry jsem si užil, právě protože ty se tomu vyhnuly.

              • Reakce na příspěvek:

                V čem jsou Soulovky extrém? Vždyť tam se dá běhat i pár hodin bez umření a fakt nemusíš tisíckrát chcípnout, než vychytáš jedno kombo. Souls hry jsou právě přesně ten případ hry, která není těžká, jen se ji musíš naučit hrát (trošku pochopit co od tebe čeká a jak se to hraje, kdy použít jaký předmět, apod) a ne jen rubat attack tlačítko jak ve Witcherovi. Pak tam umíráš míň než v nějakým Doomovi.

                Docela mě překvapuje, když někdo kdo chce od her trošku výzvu nadává, že tohle je prý těžké :-D

                • AsantBeast123

                  Reakce na příspěvek:

                  A to sis myslel ze jen tak budeš přežívat v doomovi.V doomovi jde o to že te zabijou a ty se budto vratíš silnejsi a nasranejší a nebo slabější a že te to nebude bavit

                • Hzjena

                  Reakce na příspěvek:


                  Jasně chápu, soulsovky tě baví, nemusíš u toho moc přemejšlet a ,,mít aim,,. Mě to prostě nebaví. Extrém jsem myslel tak, že ,,běžíš, běžíš, běžíš nic moc se neděje a pak bezchybně břink, břink, břink, swist, kryt - břink, břink, břink, swist, kryt - břink, břink, břink, swist, kryt - břink, břink, břink, swist, kryt...." Samozřejmě že to zvládnu vychytat ale, jak už jsem psal výše, to ve mě nezanechá pocit zadostiučinění...Přijde mi, že je to o trpělivosti a ne o skillu.

                • Hzjena

                  Reakce na příspěvek:

                  Nevim asi jsem opravdu už starý ale, zvyknul jsem si na jiný styl her, a bohužel nemám pocit uspokojení když dohraju soulovku, jako když dohraju třeba výše zmiňovaného Zaklínače na Pochod smrti...

                  • Bumtaratabumbumbum

                    Reakce na příspěvek:

                    No, je ale potřeba říct, že tak je to jenom tvoje preference, která se žádným způsobem nedá objektivizovat. Soulsovky jsou hry, které je potřeba se naučit hrát a to není jen o soubojích. Jak už psal někdo výše, od to o celém přístupu. I strategizovat a taktizovat se tam dá, a podle mě spíš musí. Příklad: nabereš spoustu duší, ale ještě nejsi u dalšího bonfiru. A teď je nutno zvážit, je pro tebe výhodnější pushnout to dál až k dalšímu bonfiru, ale u toho riskovat, že tě někdo cestou sejme, nebo se bezpečně vrátit k předchozímu a duše tam utratit, ale zase za cenu toho, že se respawnují všichni mobové a ty to celé budeš muset procházet znovu. Zrovna tak je velmi výhodné pečlivě prozkoumávat okolí, protože všechny DS hry jsou nabité skrytými předměty, zkratkami a dalšími tajemstvími.

                    Dále jsi výše zmiňoval, že ti to nepřijde o skillu ale spíš o trpělivosti. Trpělivost ale přece i u retro her byla zcela nutná pro jejich hraní. Zaznamenávat si na čtverečkovaný papír mapu průchodu dungeonu podle mě vyžaduje ještě mnohem víc trpělivosti, než překonávání bossů v DS. To stejné se dá říct o tradičních nešvarech starých (nejenom starých) adventur, kterými jsou pixelhunting a neintuitivní řešení hádanek (typicky kombinování předmětů, které mnohdy dává pramalou logiku).

                    Souhlasím, že spousta her se časem zjednodušuje, to je celkem rozeznatelný trend (zvlášť u AAA produkce). Je k tomu ale potřeba dodat, že je taky mnohem a mnohem větší hráčská základna a vývoj AAA her je mnohem mnohem dražší. Tím, že vývoj stojí tolik, je potřeba, aby se hry prodalo co nejvíc, to znamená, že se cílí na co nejširší okruh hráčů resp. na skutečně průměrné hráče a jejich schopnosti a dovednosti (nikoliv na průměrného hráče, jakého si představují ti nejhardcorovatější hráči). AAA hry se dělají pro mainstream a mainstreamový hráč hraje hry stále na střední obtížnost (medium/normal). No a právě pro ty běžná media recenzují hry, protože většina jejich čtenářů jsou mainstreamoví hráči.


    • Taronyu

      Ty už si videl nejakú recenziu, kde recenzent testoval viac obtiažnosti? Lebo ja nie. Oni majú aj iné hry na recenzovanie a navyše, keď to bude ako minule, tak sa ti vyššie obtiažnosti odomknú až po odohraní pôvodnej, takže to máš úplne jedno, lebo aj tak si tu pôvodnú budeš musieť odohrať. Ďalšia vec, ak to bude niečo ako mad house obtiažnosť v RE7, tak odohrať len kúsok nestačí, lebo sa ti tam mení celý prechod.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit