"u mna je problem v tom ze mam pocit ako by som uz vsetko videl hral a kazda hra je skoro to iste len v bledo modrom"

Tak pod to bych se podepsal a to je mi teprve 31, poslední roky hraju už jenom tak 2, max 3 hry ročně, víc her co by mě donutily to nainstalovat a zahrát ročně nevyjde, nebo o nich nevim.

Z posledních let mě zaujalo akorát Dying Light a Prey, Cyberpunk teda taky ale musel jsem mu dát druhou šanci, chytnul mě až na podruhý. Samozřejmě Witchera 3 jsem taky hrál, ale co tam lidi dělali 500 hodin opravdu netušim, po nějakejch 70 hodinách absolutně nemam zájem to znova zapínat. Z těch her v posledních cca 7 letech bylo Dying Light jediná hra kterou jsem hrál 2x, jinak hraju spíš starší hry a dohánim resty z minulosti, u novejch her mi nejvíc vaděj ty otravný moderní prvky že i obyčejná střílečka musí mít nějakej quest systém a pobíhání po mapě a craftění a podobně, to mě tak neskutečně vytáčí. Jediná střílečka která tohle dělala dobře byla série Stalker, jinak tohle do stříleček podle mě nepatří, nebo jenom hodně decentně, to si rovnou můžu zahrát plnohodnotný RPG než ve stopadesátý střílečce lepit izolepou optiku na pistoli a vyrábět náboje z nějakýho šrotu. Chci starý dobrý střílečky ve stylu RTCW, FarCry 1 a podobně, pěkně levely hezky po sobě, žádný questování a craftění. Takový hry bych si rád zapařil dneska, protože to je něco k čemu sednu, nemusim se to 10 hodin učit hrát, chvíli zapařim a zase to vypnu. U většiny moderních her fakt trvá 10, 20 i 30 hodin jenom se to naučit hrát a na to prostě člověk ve 30+ letech nemá čas a často ani chuť. Navíc těch koníčků je mnohem víc než jenom hry.

A co mi nejvíc pije krev u moderních her jsou ty respawny místo klasickýho save systému, to je strašnej mor, to opakování až do zblbnutí k tomu hernímu zážitku přece patřilo, dneska se člověk někde respne mimo nebezpečí ale bez nábojů, takže je to ve výsledku ještě větší opruz a nevim co teda po respawnu platí, jestli mam prozkoumáno co jsem předtim prozkoumal, vyexpeno co jsem vyexpil a podobně, prostě je to matoucí, chci starý dobrý savování, navíc hry jsou zabugovaný a spousta her se bez toho normálního save systému skoro ani nedá dohrát, hodně mě to potrápilo třeba v Metru Exodus, to jsem musel celý hráz znova kvůli tomu že jsem spadl do bugu zrovna v momentě kdy jsem dal quick save a pak se udělal i autosave a nazdar, žádnej starší save se nahrát nedá než tyhle 2 nebo kompletní restart. Když to maj skoro všechny hry takhle nebo formou respawnů tak jsem z toho fakt uplně zoufalej a nemam ani chuť to pak hrát když vim že zase vyhodim třeba 30 hodin času a pak zase spadnu do nějakýho bugu a budu to hrát znova.

A ty problémy s klientama, dneska člověk furt jenom něco řeší, dřív jsi vrazil CD do mechaniky, opsal serial key, zmáčknul 3x next a hrál jsi, dneska jsi otrok toho jestli servery nějakýho pochybnýho klienta budou dneska fungovat a jestli ti třeba omylem nezabanujou IP adresu a podobně, prostě v tomhle je dnešní doba hrozná a spousta starších lidí kvůli tomu přestala hrát protože ty hry prostě nedokážou rozchodit a neuměj anglicky takže vubec nemaj šanci. Já sice anglicky umim ale pokaždý když něco řešit tak přemejšlim nad tim jak by to asi vyřešil někdo kdo anglicky neumí, no jinak, nevyřešil by to. Před 20 lety dokázalo nainstalovat hru na PC i 10letý dítě, dneska je to samá registrace a klienti.....bych blil.

jo, taky jsem měl doma Didaktik M, R Tape loading error :-) Máš pravdu že časem má člověk pocit že všechno už hrál a že se to opakuje. Proto si dávám od hraní dlouhé pauzy (třeba i rok) a když si pak zase něco po dlouhé době zahraju, tak mne to baví. Já jsem byl třeba nadšený z Amnesia Rebirth, která se mi líbila víc než první díl. Harryho Pottera hrát nebudu. Když Rowlingová tu pohádka psala, tak já už jsem byl na vysoké škole a šlo to celé mimo mne. Remaky jak které. Třeba Black Mesa byl naprosto fantastický, a osobně se těším na System Shock and Silent Hill 2

"PC gaming do 5-10 let nejspíš zanikne úplně"

Hah, tak to už tu dlouho nebylo. Dík.

Nejde jen o PC. I rozdíly mezi generacemi konzolí jsou mnohem menší než bývaly. Porovnej SNES a první PS (nebo N64, ať je to stejný výrobce) a co se na nich hrálo. Dnes máš na PS3 a PS5 prakticky ty samé typy her.

A s tím herním PC dnes to taky není tak horké. Pokud chceš hrát na max nebo skoro na max, tak máš pravdu, ale jinak nové hry rozjedeš i na mnohem starší sestavě. Ostatně dřív to nebylo jiné. Jsem z generace, co poslouchala pískání PC speakeru nebo hrála bez zvuku, zatímco nabušená sestava měla MIDI přehrávač od Rolanda. Zlom, kdys najednou potřeboval drahý hardware, bez kterého nové hry fakt nejely (CD mechanika, 3D karta určitého typu) byl mnohem drsnější než cokoli za posledních 15 let.