Herní komfortní zóna: S kterou hrou jsme ji opustili?
-
Já opravdu nenávidím horrory, kde mě nahání monstrum. Pasáž z HL2:EP2 kde zdrhám před LionAnt maminkou jsem prošel jen s nejvyšším sebezapřením. Ale jsem nesmírně rád, že jsem dohrál SOMA až do konce, dokonce dvakrát. Ještě horší je pro mě tzv. rozpadání reality, to je fakt zásah přímo na amygdalu, >Observera_ jsem tak zvládnul jen kousek, i tak mi ale učaroval.
-
Ehm, já opustil svoji komfortní zónu hraním puzzle hry Catherine. Skvělý příběh mě dotáhl k tomu, abych přežil puzzle hru.
A nehrál jsem na Easy, takže u některých puzzle jsem se fakt sekl na pár dnů. Byla to fakt solidní výzva.
-
Já nemám komfortní zónu. Veškerá umřela když jsem se rozhodl zhlédnout Eromanga-sensei.
-
-
Eromanga sensei je v pohodě, ale až moc to připomíná oreimo, kteří tam vlastně i na konci hostují, ale podle tohodle měřítka - viděl jsem na bodré doporučení od jednoho chytráka kus boku no pico, takže můžu klidně jít hrát fotbal, protože moje komfortní zóna byla brutálně zavražděná 😀
-
-
Tak jsem to ze srandy hodil na youtube a: "TY VOLE!" ... proč to děláte 😂
-
-
Tohle se v otaku komunitě používá jako ultimátní prank, měl jsem dojem, že můj příspěvek zněl jako varování, asi ne dostatečně sorry not sorry 😛 ale holkám by se to mohlo líbit, myslím že i tvůrci to cílili na ně.
-
-
Klaním se boku no pico je jinej level xD
-
-
LOL
Nevím, co jsi očekával od anime seriálu, jehož jedinou silnou stránkou je fan service.
K tomu můžu jenom dodat MEME Are you not entertained?
-
-
Tak ono to mělo být vtipné, to by účel komentu.
Každopádně jen tak pro zajímavost jsem od toho nic moc neočekával, šel jsem do toho kvůli cringe humoru a nebyl jsem zklamám takže za mě + už jsem viděl daleko horší...
-
-
-
deleted, beru zpět