jiste, ma s ni mnoho spolecneho. ale tezko brat prodeje From Dust v potaz, kdyz ta hra proste nebyla nijak extra dobra (soudim dle pc verze) a chahi je mene znamy. chahiho znaji lidi, kterym neco rika delphine software ci heart of darkness. od te doby je prakticky neznamy.

ad povest. lepsi povest, nebo spis znamost, ma porad molyneux. s tim se neda nic delat. curiosity jde na dracku, zatimco FD nesel. ok, samozrejme je otazka, jak moc curiosity vydelava, ale halo okolo neho je daleko vetsi, nez kolem FD a to ocividne stalo min. a o godus si nemyslim, ze by to musela byt nezbytne AAA hra, z videa ani tak nevypada, takze v tom ani nevidim tu velkou investici.

Nemluvim o konceptu hry, o fargovi ani o tom, ze nekdo neconedokazal. Obavam se, ze si mym slovum prirazujes svuj vlastni vyznam. :-)

Neni to uspora, ale je to bezrizikova investice.

to není o počtu vývojářů .... když wat řekne, že už to není indie tak to prostě není indie ... nechápeš na tom něco?

len by ma zaujímalo, pri akom počte vyvojarov sa hra meni s indie na ne-indie *7*

Bude príma, jestli se Molyneux od nesmyslů vrátí ke svým starým hrám, které byly prima. Ale za nejpodstatnější považuji větu v samém závěru videa: "I don't promise anything..." A k tomu lidi z týmu, který seděj u počítačů a koukají soustředěně na plochu Windows... Tomu říkám promo, lidi budou určitě pledgovat jak šílený...

Člověk se bezpochyby v čase mění. Na základě přijímání/chápání pravidel a vztahů. Zastávám názor, že peníze mohou odhalit netušenou novou stránku duše, nebo amplifikovat projevy stránky již známé. Nemohou však člověka samy o sobě zkazit. Chápání jejich fungování už ale člověka asi změnit může, nebo minimálně může značně promluvit do jeho rozhodovacích procesů (zde si nejsem jist, zda se jedná o změnu charakteru nebo jen o rozšíření znalostí parametrů, které do rozhodovacího procesu vstupují).

>Tím chci říct, opravdu si můžeme být jistí tím, že i když bude X vychován/sebevychován nejlepším možným způsobem, přesto se v krizové situaci nezachová jako zvíře, co udělá cokoliv pro záchranu vlastního kejháku? Já bych rád věřil tomu, že když bude malý dítě uvězněný v hořícím domě, tak pro něj chrabře vyrazím. Tohle se nedá nasimulovat. A i když bych zachránil dítě z domu, bude se ta samá situace opakovat i v případě žraloka ohrožujícího dítě v moři? Co když mě oheň neděsí, ale žralok jo? Když ztuhnu a pro dítě neskočím, jsem pokleslého charakteru?
tohle nepovažuji za šťastný příklad. myslím, že je zásadní rozdíl v učinění špatnosti a neučinění dobra. Neučinění dobra je teoreticky odsouditelné pouze v případě, kdy jeho vykonání nic nebrání (vidím dítě hrát si s lahví kyseliny a neřeším to), nikoliv v momentě, kdy následky rozhodnutí jsou značně nejisté (skočím fofrem k dítěti hrajícímu si s pistolí, ale ono se stejně zastřelí). Poté se rozhodnutí hodnotí pouze v případě, že výsledek byl kladný (nikdo tě nebude soudit, pokud neskočíš do vody pro dítě ohrožované žralokem, ale každý tě ocení, pokud se ti to povede).

>Říci: "Toho prachy nezkazej, to je charakter, on je bude používat k dobrým účelům." je možná až příliš zkratkovité vidění... U soustruhu charakter, u moci zm*d...
ta sranda na tom je, že tohle nikdy říct nelze. Přestože můžeme znát charakter někoho jiného, prakticky nikdy jej nemůžeme znát v plné šíři. O tom, jak se člověk zachová v různých situacích, můžeme hovořit pouze v momentě, kdy víme, jak se ve stejné nebo principiálně totožné situaci už zachoval.

From Dust zmiňuji proto, že má s původní sérií Populous lecco společné, jinak hru nehodnotím. Že by byl Eric Chahi méně známý... Spíš: kdo z nich dvou má momentálně lepší pověst? A obávám se, že několikamilionové úspěchy jsou nezbytné, aby projekt velkého vydavatele zaujal. Právě proto si myslím že Kickstarter.

Chahi je min znamy, nez molyneux a From Dust se podle me bohuzel moc nepoved :(( plus ubisoft ze zacatku podrazil zakazniky tim, ze lhal (ted se urcite ozve petr, ze pojem lhani neznaji, to je jedno, ja ano :)). a nikdo nerika, ze to musi byt nekolikamilionovy uspech.

A ani neumí číst. Mimochodem super nick, takhle geniální výsledek po prohození písmen má snad jenom Lukáš Šustr.

Bohuzel populous neni pro kazdeho. Prvni dil byl pro me nudny uz v dobe kdy vysel, dvojka mela aspon dobry napad s ruznym typem hrdinu, ale tez me to nedokazalo udrzet. No a trojka byla docela vtipna, ale ten princip byl porad podobny, pro nekoho kdo nema rad budovatelske strategie proste nudny. Pro me je to zhruba stejne zabavne jako dlabani do kostky, takze tohle tez vynecham.

až budeš psát příště prosím napiš upozornění, že jsi to ty, ať to nemusím číst
nicků si všímám pozdě a to je často škoda

smejki: Dobře, takže ty zastáváš názor, že stav (systém) člověka se nemůže v čase měnit? Že třeba dlouhodobé vystavení luxusu/moci nepokřiví i opravdu charakterního člověka (a teď nemám na mysli to, že někdo koná s dobrým záměrem, ale kvůli nepromyšlenosti činu se to zvrtne)? Já s tím vlastně i souhlasím (spíš v to doufám).

Problém ale je, zdali si může člověk předem připravit obranu proti tomu, co jsi nazval jako odkrytí neznámých parametrů. Tím chci říct, opravdu si můžeme být jistí tím, že i když bude X vychován/sebevychován nejlepším možným způsobem, přesto se v krizové situaci nezachová jako zvíře, co udělá cokoliv pro záchranu vlastního kejháku? Já bych rád věřil tomu, že když bude malý dítě uvězněný v hořícím domě, tak pro něj chrabře vyrazím. Tohle se nedá nasimulovat. A i když bych zachránil dítě z domu, bude se ta samá situace opakovat i v případě žraloka ohrožujícího dítě v moři? Co když mě oheň neděsí, ale žralok jo? Když ztuhnu a pro dítě neskočím, jsem pokleslého charakteru? Mně prostě přijde, že lidská osobnost je mnohem složitější. Předpoklady, zvyky, obeznámenost, tíhnutí, averze, odolnost, fóbie atd. to vše hraje roli, chceme-li posuzovat člověka. Představa charakteru jako jednoty mi přijde až moc vágní... Říci: "Toho prachy nezkazej, to je charakter, on je bude používat k dobrým účelům." je možná až příliš zkratkovité vidění... U soustruhu charakter, u moci zm*d...

to Smejki: Myslím, že je to takto popsáno zcela přesně. Peníze Vás skutečně "zkazí" ve smyslu proměny osobnosti. Na YT je o tom celkem hezká přednáška, resp. přednáška o projevu moci atd. (myslím, že od p. Koukolíka). Je to především proto, jak je dnes na peníze pohlíženo. Začíná to penězi a končí u pocitu moci, který je mnohem zhoubnější, ale peníze jej dnes doprovází.

Kdyby se pustil do Dungeon Keeper tak mu klidně něco hodim.

V zásadě souhlasím, ale ne se závěrem. Peníze ho stále nezkazily. Abychom si rozuměli, vycházím z definice kažení jako změny systému (člověka). To, co popisuješ ty, je odkrytí neznámých parametrů.

Mohli bychom se bavit i o netušených následcích činů. V extrémním případě, mějme dobráka neznalého konceptu peněz. Ten k nim najednou "přičuchne k penězům" a učiní z dobré vůle něco, co je v důsledku špatné a amorální. Byla jeho povaha změněna penězi? Nemyslím si (když pomineme, že se vlastní chybou mohl vzdělat v otázce peněz). V důsledku může jeho čin změnit jeho samotného, nikoliv však peníze samotné. Jestliže nám někdo přejel dítě, taky není na vině auto, nýbrž jeho řidič (pokud nebyla situace složitější samozřejmě)

Dvaja programatori vytvorjia zaujimavu novu hru a financuju ju priamo od ludi, predavaju priamo ludom.

Spolocnost ktora len na jednom podlazi svojej budovy ma vybavenie v hodnote statisic dolarov, (budova za mliony?) ktora zamestnava cely manšaft developerov, s obchodnymi vztahmi a kontaktami na dalsich mrte inych spolocnosti podobneho rangu, s velkymi portforiom produktov, dobrou povestou a doverihodnostou, je urcite to iste ako henty dvaja hore.

Ak si nesedis na kabli, dokazes rozpoznat rozdiel medzi indie a ne-indie

A co teprve, když se do toho připlete taková Ananké...

Co to je "Naozaj indie zalezitosti". Není to náhodou jen trapná póza?

V zásadě souhlasím, ale nemyslím, že je to tak jednoduché. Můžou existovat případy, kdy peníze člověka zkazí. Každý z nás má slabosti a hlavně práh snesitelnosti v různých aspektech osobnosti. Někdo působí jako silná osobnost rodiny, protože je jedinej, kdo odolá večerní žranici čokolády. Faktem ale může být, že ho čokoláda na rozdíl od ostatních moc nebere a jeho potenciální slabosti leží někde jinde a třeba o nich ani nemá tucha. A pád může být o to větší, o co víc je přesvědčen o své ctnosti...

Myšlenkový experiment: X vychován v rodině s "pravými" hodnotami se považuje za morálního a k neřestem odolného člověka. Díky rodině a z toho vyplývající pozdější volbě sociálního prostředí (+ štěstí, že za mlada nedostal do špatné party) X nikdy nepřišel do styku s velkým objemem peněz, navíc teoreticky zastával názor, že nejsou v životě prioritní, pročež je ani nevyhledával. Problém nastane ve chvíli, kdy k nim "přičuchne". Podle některých psychologických koncepcí jsou totiž vůle a charakter budovány zvykem (vedle vrozených dispozic) a jak víme, X si nikdy odolnost k penězům/majetku/luxusu budovat nemusel, protože je jeho rodina jednoduše neměla k dispozici. Plus dejme tomu, že luxus je jedním ze slabších aspektů jeho osobnosti. Takže ač může být odvážný, spravedlivý, mít imunity proti přežírání, podvádění apod, sám může být nejvíce překvapen tím, když v praxi odhalí vlastní "závislost" na penězích. Kdyby se X nikdy nedostal s penězi do styku, mohl by celý život prožít jako naivní a dobrý člověk, který na teoretické úrovni odsuzuje kde co. Takhle ho ale peníze "zkazili"...

Prostě a jednoduše musíme vzít v úvahu fakt, že např. odolnost/správný postoj k alkoholu si člověk nevybuduje tím, že se ho nikdy nedotkne... Všechno to úzce souvisí s dosud nevyřešeným problémy jako je akrasia.