Jako jo, určitě je mezi adaptací Silmarilionu a Silmarilionem užší vazba než mezi Silmem a původní severskou mytologií, o tom žádná. Současně je ale každá adaptace mimo jiné i uměleckým dílem sama o sobě, a ani ta "věrná" zpracování obvykle nedopadají moc dobře, no. Myslím, že Disney pohádky k tomuhle mají docela blízko - berou nějakou klasickou pohádku, snaží se dodržet "ducha", ale pak ji taky aktualizovat tak, aby byla pro současné publikum stravitelná a srozumitelná. Nová nastudování klasických dramat / baletů totéž. Občas to funguje lépe, občas hůře (2. sezonu Zaklínače jsem ještě neviděl, ale mě dost štvaly už některé změny ve Dvou věžích, které jsou pro mě tím v podstatě dodnes nekoukatelné :) ).

Nevpomínám si, že by byl s LGBT postavami problém v nedostatku talentu, alespoň ne v nějakém mainstreamovém trháku, a rozhodně ne systémově. Tohle říkají lidé, kterým prostě přidané LGBT postavy vadí, je to jenom racionalizace. Tentýž shitstorm v různých obdobých byl u žen v hlavních rolích, nebílých hercích, teď jsou to zase LGBT herci. V hollywoodu je i těch kvalitních dost na to, aby nebyl s obsazením LGBT postav problém, zvláště, když je občas hrají i heterosexuálové.

Nedomyšlené změny beru, taky mi vadí ve zpracování látek, ke kterým mám nějaký užší vztah. Tam je holt znát, že se manévruje mezi uspokojením skalního fanouška, a uspokojením mainstremového diváka, obě skupiny mají dost zásadně jiné požadavky a ne vždycky se to povede skloubit. Občas se podaří naštvat obě skupiny, jako u SW sequelů :D

To určitě není nějaká novinka, stačí se podívat třeba na středověká ervopská vyobrazení Ježíše, a našlo by se to v každé kultuře :) Člověk má tendenci ty archetypální příběhy přizpůsobovat svému světu, což je vlastně dobře, protože ty příběhy naše vnímání reality ovlivňují (anebo ještě jinak - vyhledávám je, protože nám umožňují realitu nějakým způsobem chápat, vztahovat se k ní). To je ten mýtus, tak, jak o něm mluvil třeba C. S. Lewis...