Některé ženy mají ovšem vyšší platy než jejich muži. V tom případě se nejen nebude nic dorovnávat, ale naopak odečítat. V případě úmrtí manžela se jejich následující důchod bude krátit o polovinu rozdílu mezi oběma důchody a stát na těchto vdovách ušetří. . 

Smutné je, že ani tu analýzu neudělalo MPSV pořádně. Mimo jiné napřiklad porovnávalo rozdílnost věku nároku na důchod u žen a mužů podle roku odchodu do důchodu (2017) namísto toho, aby porovnalo rozdíli mezi vrstevníky, tj. ženami a muži stejného data narození... Navíc zanedbalo zcela odlišnou věkovou strukturu a početnost souborů důchodkyň (cca 1,5 mil., průměrná doba pobírání důchodu 28 let) a důchodců (cca 1 mil., průměrná doba pobírání důchodu 19 let) a s tím související vliv valorizací na rozdíly ve výši průměrného důchodu  mezi "starodůchodci" a "novodůchodci". Každoroční  valorizace totiž "rozevírá nůžky" mezi důchody nově přiznanými (100% je zohledňován růst mezd) a valorizovanými (je zohledněna inflace a 1/2 čistého růstu mezd, přičemž dříve byl růst mezd zohledňován při valorizaci pouze z 1/3 a po dva krizové roky vůbec). Jen pro představu - důchod přiznaný k 31.12.2018 z průměrného celoživotního měsíčního výdělku 25000 Kč (v současné hodnotě peněz) a při 45 letech pojištění činí po letošní valorizaci 14621 Kč. Důchod přiznaný o den později, tedy k 1.1.2019 ze stejného výdělku a při stejné době pojištění je však 14845 Kč, čili je o 224 Kč vyšší. Pokud bychom pak člověka v první dekádě pobírání důchodu považovali za "novodůchodce", ve druhé za osobu středního důchodového věku a ve třetí za "starodůchodce", dojdeme ke zjištění, že mezi důchodkyněmi je cca 1/3 novodůchodkyň, 1/3 středního dchodového věku a cca 1/3 starodůchodkyň. Mezi muži je však 1/2 novodůchodců a cca 1/2 důchodců středního důchodového věku, a statisticky nevýzmané procento starodůchodců, protože ti se této fáze již nedožili (a proto již také nemohou zhoršovat hodnotu průměrného důchodu mužů). Na závěr, podle mého modelového výpočtu mohou za nižší důchody žen nižší mzdy (jen) z 1/3, další 1/3 jde na vrub kratší doby pojištění (dřívějšího odchodu do důchodu o 3 - 5 let než stejně staří muži), a konečně třetí 1/3 je zapřičiněna způsobem valorizace, a faktem, že mezi důchodkyněmi je významně menší podíl novodůchodkyň a důchodkyň středního důchodového věku a naopak statisticky významně (několikanásobně) vyšší podíl starodůchodkyň, oproti důchodcům - mužům.

Nechápu, kdo vymyslel atak - ženy mají nižší důchod. Opět mee too.

Celý život jsem domů nosil více peněz než moje žena. Podstatně.

Šel jsem do důchodu dříve než ona. Díky tomu mám nyní o 2.000.-Kč  na důchodu méně než ona.

Také mne přijmete do boje za vyšší důchody?

Díky.

Myslím, že gender by se neměl promítat do něčeho tak technického, jako je výpočet důchodu. Potom by se musely zpochybnit pilíře jeho výpočtu. Začne se to ohýbat koeficienty, ze kterých už nevylezeme.

Žena, matka samoživitelka, dlouhodobě nemocní, sociálně znevýhodnění a já nevím co ještě. To se v tom potom nevyzná ani to pověstné prase. 

Nebo právě to je účel?