Tak hmotné objekty sice zakřiví prostor, ale to zakřivení je realizováno nikoliv ve třírozměrném prostoru, to prostě nejde, ale vesmír je vnořen do obecného prostoru a v něm je k dispozici zřejmě libovolný počet rozměrů, do nichž může ono zakřivení nastat a my pozorovatelé s našimi třírozměrnými těly vlastně pozorujeme projev toho zakřivení přímo v našem prostoru. Čili kdybychom měli dvourozměrný prostor alias rovinu , vnořenou třeba do čtyřrozměrného prostoru, tak ji můžeme zakřivit dle těchto rozměrů, které jsou navíc. A v rovině, která by byla zakřivena v daném místě bychom to poznali, že je zakřivena následovně, například součet úhlů v trojúhelníku by byl odlišný od obvyklého součtu úhlů v trojúhelníku v rovině. A pochopitelně, že by záleželo, o jaké zakřivení podél povrchu jakého útvaru se jedná. To jest, zda by odpovídalo zakřivení dvourozměrné roviny kvadrice či nějaké vyšší ploše a pak podle zákonitostí daného útvaru by se dalo vypočíst, jaký má být součet. To, co se obvykle popisuje, odpovídá vesměs kvadrikám, ať již kladně či záporně zakřiveným. Třírozměrný prostor pochopitelně může být také zakřiven dle kvadriky, ovšem odpovídající třírozměrnému povrchu pro onu čtyřrozměrnou kvadriku a ten je třírozměrný. Čili to co my pozorujeme jako zakřivení třírozměrného našeho vesmíru přímo v našem vesmíru se může opravdu odehrávat dle třírozměrného povrchu čtyřrozměrné kvadriky, ale zcela jistě se to neví, klidně to může být i povrch útvaru vyššího stupně jako  tertika a podobně.  Na to je zapotřebí vykonat velmi mnoho přesných a rozsáhlých měření a právě ta přesnost není dostatečná.  Hmotné objekty samozřejmě ve svém okolí toto zakřivení způsobí a světelný paprsek fakticky sleduje geodetiku v zakřiveném prostoru, kterou nějakým způsobem, odpovídajícím projevu ve třírozměrném prostoru naměříme, ale přesto je to málo na to, abychom mohli rozhodnout, o jaký typ zakřivení našeho třírozměrného prostoru se jedná.

Možná maličko úsměvné, ale: "Platí přitom, že čím je objekt hmotnější a čím rychleji se točí, tím víc strhává časoprostor." Ale když se mluvilo o "éteru", všechno šmahem byli šarlatáni a hlupáci. Přitom samotný fakt, že foton "ví" jak rychle se má pohybovat, je toho jasným důkazem. Holt, jak to psal kdysi Gewo: vědátoři nepochopí že vidí éter ani kdyby je kousnul do zadku :-D