Od dob Einsteina víme, že není čas nezávisle plynoucí od stvoření do nekonečna a prostor sem tam vyplněný hmotou, jak se domníval Newton. Naopak existuje časoprostor, tzn. časová dimense má stejnou hodnotu tři dimense prostoru. A navíc tam kde je hmota, tam je gravitace a tedy i časoprostor. A tam kde není hmota a tedy ani gravitace a tudíž ani časoprostor, tam je... nic?

Zajímavá je však jiná věc. My lidé můžeme cestovat v prostoru (byť omezeně), ale nikoli v čase. není snad tato možnost pro člověka "zablokovaná", aby nenarušil vývoj vesmíru k nějakému účelu? A "kdo" to zablokoval? Bůh?

Anebo cestování v čase možné je, jak o tom svědčí některé fantastické zvěsti o lidech, které se někde objevili "odnikud" a měli znalosti přesahující dobu? Mohou to být pouhé pohádky, pouhá přání nebo...?

V této souvislosti je zajímavý tzv.paradox času: kdyby se někdo mohl vrátit do minulosti a zabil svou babičku, tak by se nemohl narodit, nemohl by se vrátit do minulosti... Někteří to považují za důkaz, že v čase cestovat nelze. Jiní ale říkají, že to možné je a že tím zásahem v minulosti (zabití babičky) se začala odvíjet jiná paralelní realita. Mně osobně připadá logičtější spíš tato druhá alternativa.

přesněji šlo o modifikaci předchozího.

Jak už mne životní praxe naučila, dobře a názorně ti může problém vysvětlit pouze ten, kdo mu fakt rozumí a chápe ho. Ale mnoho lidí se jen tváří, že něčemu rozumí a proto ti je schopno pouze papouškovat a jen opakovat to, co četli, slyšeli a ještě ti to vypapouškují mnohdy s chybami *1*