Je známo, že meteority během ablace - vstupu do zemské atmosféry - dosahují povrchové teploty až několik tisíc stupňů. Jinými slovy, původní tetrataenit obsahující meteorit - ač o hmotnosti kolem 100 kg, patrně prošel vyšší teplotní zátěží, než oněch 150°C.  Je možné, že slitina při formování za vysokých teplot a tlaků v původním mateřském tělese má trochu jiné vlastnosti, než v laboratoři replikovaný experiment. Teplotně stabilní tetrataenit tak může být stále výsledkem extrémních podmínek.

Dotaz - jak by se na tomto výzkumu mohly podílet české instituce?

JJ

Existuje český vynález jak ze slabých magnetů udělat silné. Mám dojem, že to dostalo název Ormakon. Autoři z VÚ materiálů asi před cca 50 lety. Spočíval v tom, že slabé dva magnety se slepily ve  " znásilněném " stavu a tím se " zhustily siločáry a nový magnet - silný, byl na světě.

Tento postup lze samozřejmě udělat i se silnými magnety - samáriovými či ze vzácných zemin ( LaBaCuO, YBaCuO ) . Těchto upravených magnetů bych se snad i bál.