Vedci si poradi jako nakonec doposud. Cili s nicim. Rostliny , zvirata a vubec cela priroda se sama prizpusobi nejakym zmenam , pokud prijdou. Na blaznive pokusy cloveka cokoliv ovlivnit nebude brat priroda ohled, jako nakonec nebere ani doposud a nikdy v minulosti ani zretel nebrala. . 

Jak napriklad ti " vedci " ovlivnili rust a vyskyt rostlin dejme tomu na Sahare ? Podle nejakych dosti utrzkovitych radoby dochovanych zprav byla prave Sahara pred mnoha a mnoha lety plodnou oblasti a ne pousti . Stejne tak se prizpusobi zvirata a nakonec, at se to libi nebo ne , take lide.

Jeden priklad za mnohe. Ve  stredoveku se ve velkem pestovala na uzemi dnesnich Cech ve velkem reva. Potom prisla vlna ochlazeni a tam nasazene a lidmi pestovane reve se prestalo darit. Tak proste vyhynula a misto ni cloveku nezbylo nic jineho nez zacit pestovat chmel. Z nej potom delat pivo a to zacit chlastat namisto vina. Mel snad tenkrat na tom ochlazeni vinu clovek svymi elektrarnami , emisemi , nejakou smesnou figurkou Gretenou a cim jeste ? 

Stejna vlna - studena - tepla - probiha i nyni. Jako uz kolikata asi v existenci zeme . To uz nedokaze nikdo spocitat , ale verim ze nejaky pavedec  se o to pokusi . A hned se to take bude snazit  strelit , ten svuj " vyzkum " a pochopitelne radne za to neco zkasirovat, Cim vice tim lepe , jak jinak. To jedine funguje, snad od dob pracloveka Janecka spolehlive. 

Vsechny snahy zvirete zvaneho clovek jakkoliv pretvorit prirodu k obrazu svemu vzdycky skoncily,  drive nebo pozdeji katastrofou. Vsechna ta spojeni jezer , pruplavy , presidleni zvirat z jejich domaciho , asi prirodou urceneho hriste nekam jinam , vsechno konci zaplavami , premnozenim , vyhanenim puvodnich druhu.

Jedine v cem je clovek opravdu neprekonatelny je vyroba stale silnejsich a lepsich bomb a vubec vseho na vytloukani sebe sama. Tady, v tomhle oboru skutecne a bezmezne verim , ze nebylo jeste receno posledni slovo. Neco , nejakou bombu ktera by rozmetala zemekouli se asi nikomu vyrobit nepodari nikdy. Ale neco co by dokazalo vyhubit pekny kus nejakeho kontinentu od vseho ziveho , tak v tom jsem optimista a v tomhle tem vedatorum beze zbytku verim. Nakonec , byl to sen snad vsech vladcu uz od staroveku , mit neco takoveho,  znicit nepritele a urvat jeho uzemi , ktere je urcite lepsi ve vsech smerech nez to jeho a tam zacit konecne poradne vladnout a dejme tomu hospodarit. Tazenimi pres pul sveta to zacinalo, dneska se na tuhle vzdalenost uz moderne posilaji rakety sem a tam , aby tohle zaridily pokud mozno rychle a ciste. A to je vicemene to jedine, co se snad doposud lidstvu podarilo a co tedy i tak nejak funguje. 

Naprosto souhlasím s podtitulem, že jsme teprve na začátku.

Samozřejmě, že výzkum genetiky rostlin a jejich adaptace na změněné podmínky bude jedním z nutných předpokladů stability a potravinové bezpečnosti.

Jen se pořád mluví o teplotě a srážkách a o tom, jestli budeme pěstovat banány nebo kokosy. 

Je tady ovšem ještě jeden prvek a to je půda a její vlastnosti. Ta se nezmění za 20 - 30 let. Geomorfologické změny se počítají na sta tisíce a miliony let. 

Je půdní fond schopen reakce? Je jeho složení a schopnost akceptovat změny? Tak, páni vědci - a máte co dělat.

A páni pisálci mohou sepisovat sci-fi romány co bude, když se nám to nepovede.