Jako laika mně zaujalo již řečené.Akumulovat letní přebytek tepla a v zimě jím vytápět.Teď jenom jak to provést co nejefektivněji.V budoucnu se ale tomuto problému nevyhneme.Globální oteplování a úbytek fosilních paliv.Začít co možná nejdříve.

Ještě vidím problém s tím odpařováním. Sice je to vcelku účinný způsob chlazení, ale vždy odčerpává vodu z krajiny. A tomu by se mělo bránit. Vodě by jsme měli umožnit vsáknout a doplnit zásoby podzemní vody.
V tomto směru se mi myšlenka heatpipe velmi líbí. Tato technologie je odzkoušena, je účinná, je bezúdržbová, je samoregulující, je bez dodatečných energetických zdrojů.

Zmizely z měst vodotrysky, fontánky či pítka. Prý drahé.

Ten městský chladící systém, to je zajímavá myšlenka.

Ve větším rozsahu už by stálo za to jej připojit na akumulátory tepla, teplo v nich uložené lze použít z zimě na vytápění, tím je zase zchladit a připravit na léto.

V praxi lze použít nádrže se stovkami m3 vody nebo vzduchem ohřívané/ochlazované oblázky, které jsou velmi levné, při těžbě písku jde prakticky o odpad.

Nutností je ovšem odborný návrh a výpočet soustavy, amatérské experimenty jsou zpravidla jenom pohřebištěm velkých finančních částek.

Něco podobného jsem četl o mikroklimatu New Yorku. A v té studii se pokusili najít levné řešení, které by bylo aplikovatelné i na starší budovy.
Dokonce tam šli tak daleko, že např. okna by neměla být kolmo k podlaze, ale mírně nakloněná k obloze a pokovená (něco jako zrcadlovky). Důvodem je aby do interiéru pouštěli méně tepelné energie a zároveň aby po vícenásobném odrazu (odraz i od protější budovy) se energie dostávala nad střechy budov a ne na plochu ulice. Tím dojde ke dvojímu efektu. První je, že ulice nepřijme tolik energie. Druhý, že se tolik neprohřejí budovy a ušetří se při klimatizaci, což je další zdroj tepla ve městě. Další krok byly světlejší barvy. Zde ovšem upozornili, že příliš mnoho světlé barvy okolo cest může být pro řidiče nepříjemné. Dále to byly materiály s malou tepelnou vodivostí a kapacitou (pomalu se ohřívají, ale i chládnou a málo akumulují teplo). Další zajímavostí bylo využití efektu heatpipe, kdy pod chodníkem či cestou je jedna část "kolektor"(odebírající teplo) a ve sloupu veřejného osvětlení je druhá část (chladič). Při poklesu teploty okolního vzduchu se látka v kolektoru ohřeje akumulovaným teplem z cesty, odpaří se a v plynné formě jde samovolně do chladiče kde chládne a kondenzuje, kondenzát samovolně stéká zpět do kolektoru a tak dokola. Dnes se tohoto chlazení užívá v počítačích. Na všech střechách, kde je to možné by se instalovali solární kolektory pro fotovoltaiku i pro ohřev vody a zbytek nevyužitých střech opatřit světlou lesklou barvou. V provedených simulacích snížili vnitřní teplotu města průměrně o 4°C.