Dle článku by čtenář mohl soudit, že stačí odrůdu Musa Cavendish (stejně jako předtím Musa Gros Michel) nahradit jinou, nenáchylnou na konkrétní plísně. Můžeme tak mít na stole několik různých druhů banánu a těšit se variantami jejich chutí a sladkostí...
Jenže to právě nejde.
Problém je mimo jiné především v dozrávací senzitivitě drtivé většiny hlavně sladkých druhů. Zkrátka se banány dovážejí na velkých lodích, kde jich je pohromadě ohromné množství a stačí, aby byť i jediný plod předčasně dozrál a začal kolem sebe šířit etylén. Pak do cíle cesty dorazí banánový tanker se zralým nebo přezrálým nákladem. Lodní doprava z banánových zemí Stř. a J. Ameriky totiž trvá kolem tří týdnů. Obě výše uvedené odrůdy jsou právě na tohle do značné míry imunní.
Jistě by řešením byly letecké dodávky, ale pak by se cena za kg mohla pohybovat i hodně přes 100 Kč...

Už je to tady,doba se opakuje.

ja myslel že banány jako i mnoho jiných oblíbených produktů zakáže evropská únie.

Nééééé néééééééé neberte mi můj sen. Vždyť kvůli banánům jsme my havloidi cinkali klíčema!