Velmi hezky napsaný článek, díky moc.

Ještě bych snad dodal, že život se i na méně hostinných planetách může vyskytovat ve formě mikroorganismů, které jsou odolné vůči extrémním podmínkám, jako třeba naše Archea. Nehostinné podmínky pak brání v evoluci v něco složitějšího.

Bylo by hrozně zajímavé se podívat na Proximu B, což je nám nejbližší exoplaneta, která je podle všeho kamenná a nachází se v obyvatelné zóně.

Chybí ještě 1 informace - u červených trpaslíků je problém, že vyzařují v rentgenové části spektra daleko víc než větší hvězdy hlavní posloupnosti (zde nazývané žlutým trpaslíkem).  Což na velkou blízkost obytné zóny není úplně to, co chcete, sedět pod rentgenkou. Jo a ještě je tu silné magnetické pole.

A další věc, že spalují vodík a nezažehly jadernou fúzi, to je nějaká blbost, nejspíše opsaná z hnědých trpaslíků, kdyby to tak bylo, tak by červený trpaslík nikdy nezářil, ale jestli znáte nějaký způsob, jak slučovat jádra vodíku bez jaderné fúze, můžeme si ušetřit vedle článek o ITERu a zatím marné snaze... Ledaže by to byl Červený trpaslík, ale tam se taky životu moc nedařilo (všichni jsou mrtví, Dejve).

No a obvious mistake, trillions of years let není v naší řeči triliony, ale pouze biliony let, ach ten překlad z angličtiny.

Rád bych opravil všeobecný omyl naše slunce není žluté ale bílé.