Najednu stranu je to škoda, účastí na olympijských hrách si naši fotbalisté moc v historii neužili.
Na stranu druhou: olympijský fotbalový turnaj je degradací nejpopulárnější kolektivní hry a olympiády jako takové. Pokud se FIFA a MOV nejsou schopny dohodnout na jeho důstojné formě, bylo by - alespoň dle mého názoru, který nikomu nevnucuji - nejlepší napodobit první athénskou (1896) a první losangeleskou (1932) olympiádu, které se obešly bez nejpopulár- nější hry...
Olympijské fotbalové turnaje snad měly po sportovní stránce význam do druhé světové války (před érou obecné profesionalizace tohoto sportu), kdy šlo v podstatě o amatérské světové šampionáty.

V roce 1948 ještě zvítězil tým ze Švédska a i když následující olympijský vítěz z Maďarska po několik dalšich let udivoval fotbalový svět (tým kolem Férence Puskáse je počítán mezi nej- lepší fotbalové reprezentace historie, aniž by získal titul mistra světa), bylo jeho vítězství předzvěstí toho, že se z olympijského fotbalového turnaje stalo na dlouhá léta ve své podstatě mistrovství východní Evropy a Jugoslávie (kde si pokrytecky odmítali připustit profesionalismus svých sportovců) s otevřenou účastí...
Od druhé losangeleské olympiády (1984) je pak (opět dle mého názoru) fotbalový turnaj podivným a těžko definovatelným hybridem: To, že olympijské regule chtějí připustit určitý počet hráčů nad stanovenou věkovou hranici - nepochybně za účelem zvýšení mediální atraktivity - vyvolává ještě větší rozpaky a upřímně by mě zajímalo, jestli hvězdy ve zralém fotbalovém věku (Messi, Ch. Ronaldo, apod.) budou ochotny mezi "zajíčky" přijít... Osobně bych si v takové situaci v jejich kůži připadal hodně divně a navíc si myslím - vzhledem k tomu,
že fotbal je kolektivní hra, může jejich příchod narušit atmosféru v týmu a tím pádem způsobit i pokles jeho výkonnosti...
Proto tuto úvahu končím tak, jak jsem ji začal: Pokud se MOV a FIFA nedohodnou na formě turnaje s dostatečnou sportovní kvalitou, hlasuji oběma rukama pro jeho vypuštění z programu olympiády...