Je to nechutné, že lidé, kterým působení násilí dělá dobře, se s přehledem dostávají do represivních pozic a z titulu jakékoli ideje nebo režimu ventilují své nízké pudy. Vždyť o tom ze známých dějin víme už od otrokářské společnosti přes feudalismus, ranný kapitalismus, fašismus, komunismus a diktátorské režimy vůbec bez ohledu na zřízení (viďte, pane Pinochete a druzí).

Sice to v dnešní společnosti mají tihle lidé na ukojení svých pudů těžší, ale je na zváženou, na tolik je pouze saturují lehce dostupná děsu a násilí plná audiovizuální "díla".

Chápu a rozumím, že ještě po 30 letech máme různé instituce, které jsou podle některých drženy asi pro to, aby rozdmýchávaly nenávist vůči pouhému salónnímu komunismu dneška, a nejspíše odkláněly pozornost od aktuálních a skutečných problémů země. Přitom však měly zajistit, aby už od 90. let běžně probíhaly soudy s řadou konkrétních viníků namísto pouze několika obětních beránků, halasně propíraných v médiích. Snad aby bylo vytvořeno jisté zdání spravedlnosti.

Škoda, že si dodnes neumíme příznat, že za zoufalým zrodem ideologie komunismu stojí kapitalismus, jakkoli spíše ve své ranné syrové fázi. Faktem je, že současný systém nabízí všelikeré možnosti přinejmenším psychického týrání lidí např. v pracovním či školském procesu. Zde jsme se posunuli poněkud zpět...

Druhou rovinou byla viditelná a mnohokrát do hávu odpuštění oděná nechuť V. Havla vyrovnat se s předchozím režimem takovým způsobem, aby trestněprávní odpovědnost dopadala na konkrétní osoby s poučením pro případné následovníky. A vyrovnat se s tím bezzubým zákonem? Směšné...

Takže toto jsou vcelku snadno obhajitelné příčiny do diskuze, co jsme sami prošvihli. A třeba přidáte další...

Za rodiče dětí nemůžou ale ani dnes to neplatí