-
Ve finále si myslím, že to bude vždycky stejně tak, že když se student, respektive žadatel a účastník přijímacího řízení dobře připraví, tak tu šanci má. Zase bych to nedával zadarmo. A to myslím celkově. Jako největší blbost jsou podle mě školy bez přijímaček, které vezmou každého a pak následuje takové to síto. Prostě přijímačky matematika, čeština a cizí jazyk by měly být vždy – samozřejmě v různé úrovni obtížnosti.
-
Mě třeba osobně nejlépe funguje si látku opakovat a opakovat, až mi v té hlavě zůstane :) To fungovalo ale mně, se synem to bylo zajímavější. Vůbec mu nešla matematika a čeština, tak jsme se dívali po nějakém doučování a našli jsme přijímačky nanečisto a klukovi se hned předměty zlepšily. Hlavně nás se ženou zaujala živá vysílání jak v hodině ve škole. Pokud někdo chcete, můžete mrknout ;)
-
Už za socialismu existovaly takzvané kombinované pětileté učební obory s maturitou. Žák absolvoval učební obor (a získal výuční list), dále pak pokračoval na střední (průmyslové) škole - spolu s "normálními" středoškoláky. Studim bylo ukončeno (tehdy jednotnou) maturitou.
Fabrika tak získala kvalitní maturanty, kteří znali její provoz - což je velké plus (sám mám tu čest).
Je to dvoustupňová středoškolská obdoba dnešního vysoškolského studia (bakalář - magistr).
Samozřejmě bylo možné pokračovat dál na vysokou školu s tím, že student už měl praktický přehled v oboru - což se nedalo říct o studentech z gymnázií (ti zase z podstaty rozdílu mezi gymnázii a průmyslovkami lépe procházeli přes matematiku a fyziku).
-
Vážné téma, ale debata "mimo mísu". Kde je jistota, že testy, kterými by měli žáci základních škol projít a dokázat, že na maturitní obory mají, budou lepší, než nevydařené maturitní otázky, které tak komplikovaly život maturantům při písemkách?? Kde a kdo má jistotu, že žák, který je slabší na základce, protože je "sportovec a rošťák" nebude na střední, kterou si vybere jako silný zájem, nebude lepší, než na základce?? Je hodně příkladů, že tomu tak bylo. Škola může motivovat žáky k vědění, napomáhat formovat jejích zájmy, i prohlubovat je, ale soudnost rodiny, rodičů, kteří jediní znají schopnosti své ratolesti, se úplně pomíjí z debat i oblasti zodpovědnosti. Žák má právo se hlásit na kteroukoliv školu o kterou má zájem a pokud vyhoví požadavkům na odbornost, kterou chce na střední studovat, je předpoklad, že uspěje. Žák na základce, který není dobrý v matematice a exaktních předmětech může být na střední, kde tyto předměty nebudou nosné, výborný. Proto každý, kdo chce diskutovat o podmínkách žáků základních škol pro přijetí na střední školy a potom dál, by neměli vynechat rodiče a klíčové učitele, kteří míru schopnosti, ne jenom teoretické vědomosti, jsou nejlépe schopni posoudit více, než jakýkoliv test, a pomoct žákovi rozhodnout se jenom dobře. -
Inkluzívní šílenství a propaganda znevažující učňovské školství a řemesla dál snižuje úroveň školství. Zavedení EET pro řemeslníky (OSVČ) odradí poslední učňovské adepty a postupně zlikviduje řemesla a zbylí řemeslníci odejdou do předčasného důchodu, nebo do výroby, anebo do šedé ekonomické zóny. Likvidátorů dobrých poměrů ve školství je už příliš, prostě se tito paraziti a škůdci přemnožili.
-
Když jsem dělal přijímačky na gymnasium (tehdy to ještě nebylo "gymnázium"), byly zkoušky z češtiny a literatury a z matematiky maximálně náročné. A kdo neuspěl, ten se mohl ucházet o přijetí na méně náročných studiích na průmyslovkách nebo na středních zemědělsko-technických školách s maturitou. Další pak šli do učení, ale téměř všichni nakonec realizovali své sny a potřeby. Maturita by měla být maximálně náročná, zejména matematika by měla v sobě obsahovat prvky matematiky vyučované na VŠ. Maturitní vysvědčení v současnosti ztratilo svoji společenskou váhu. Důvody jsou známé a do nekonečna omílané.
-
-
Z každého po vysoké škole nebude Einstein. Proč potom tak náročnou matiku? Je to choré.
-
-
Studoval jsem jen hnojárnu, ale celých pět let jsem děkoval Bohu za středoškolskou matematiku.
A středoškolskou chemii a fysiku a biologii. Bez základů lze stavět jen vzdušné zámky, po kterých je poptávka jen omezená.
-
-
Souhlasím s malou výhradou. Z těch gymnasií udělali komunisti "jedenáctiletky" = osm let ZŠ + 3 roky SŠ. Vyšší průmyslové školy trvaly o rok déle (čtyřleté) a byly zaměřeny odborně, tzn. příslušné odborné předměty (strojírenské obory, chemie, fysika, ale mnohde i matematika) se podle zaměření "průmyslovky" vyučovaly do větší hloubky.
-
-
Pane Bicane zkuste jít nejdřív do praxe, myslím tím zkuste učit, a potom pište o něčem o čem víte víc než jenom to co znáte z doslechu. Žáci opravdu nemají žádnou motivaci se učit a vždy musí být jeden, který umí učit ale druhý se musí snažit se něco naučit jinak může mít učitel svatozář a stejně se to mine účinkem. Pochopitelně i naopak. Vůbec se nevylučuje, že žák, který úspěšně složí učňovské zkoušky si může bez problémů dodělat maturitu.
-
Stejně, jako každý neumí a ani nemůže být např.dobrým lékařem, vědcem atd..tak platí i stejný opak, že každý zas neumí a ani nemůže být váženým odborníkem v řemeslech a jiných specializacích., vyžadujících hlavně a především tzv.řemeslnou logiku, um i jiné schopnosti..Platilo to vždy., platí to i dnes..akorát to mnozí neumí a ani nechtějí pochopit a tzv. řemeslo atd..berou jako "životní prohru a společenské dno"..V zahraničí se na ty naše "maturity z něčeho"., stejně většinou ani moc tzv.nehraje..Tam je často problém i s uznáním většiny našich VŠ, hlavně těch "humanitních" atd..Navíc obecně platí, že..kdo má často tzv.maturitu delší, než 20let., bez dalšího rozvoje i průběžného rozšiřování v daném oboru., tak je praktická platnost a použitelnost takové "maturity"., už takřka k ničemu.,což samozřejmě platí i pro řemesla atd., vzhledem k rychlému vývoji technologií, materiálů, postupů a celkového vývoje obecně ve všem..
-
Maturita (zkouška dospělosti) je jistým milníkem v životní pouti.
A ne každý je schopen tohoto milníku dosáhnout, prostě na to nemá.
Zcela jistě najde uplatnění v jiné oblasti života, než si vysnili jeho rodiče,
když ho donutili jít studovat střední školu, maturitou zakončenou.
-
-
K tomu jen s dovolením dodám, že mít maturitu., ještě neznamená být vzdělaný, zralý, schopný a chytrý..
-
-
Zajisté - pán je chytrý jako rozhlasový přijímač...
-
-
Dobrý den pane Janáku, souhlasím a bylo by dobré, kdyby prostá logika pronikla konečně i na C.K. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Pokud chce někdo experimentovat, tak jsou k dispozici laboratorní myši a ne děti.
(Omlouvám se všem ochráncům laboratorních myší)
-
-
Jmenuju se XYZ.
Jsem žákem 5. třídy a chtěl bych vás seznámit s naší
školou a taky vám vyprávět, co jsme se dnes učili. Naše
škola je velmi moderní a pokroková, protože je inkluzivní.
Inkluze je, když se všichni učí spolu v normální škole.
Romové, bílý, cizinci a postižené děti, všichni spolu v jedné
třídě. Neni tu žádná diskriminace. V naší třídě je
nás celkem 12 žáků a kromě učitele tu s námi jsou ještě 3
paní asistentky a jedna paní psycholožka. Teď vám všechny
moje spolužáky představím. V první lavici u okna jsou dvě
holky - Lucka a Rebeka. Ve druhé lavici sedí Milan Tancoš a
Jozef Žigo. Jsou to Romové. Nebaví je moc sedět v lavici, tak
většinou běhají po třídě, nebo si s paní asistentkou hrajou
vzadu a zpívají romské písně. Dříve pořád s dalšími
Romy čekali před školou a od ostatních si něco půjčovali,
hlavně mobily a peníze. Mě jednou odtáhly do křoví a
půjčili si moje peníze a bundu. Ale o tom nám paní ředitelka
zakázala mluvit a dnes už nesmíme do školy nosit nic drahého.
Jejich rodiče to prý mají těžké kvůli diskriminaci a rasizmu.
Naše škola pro romské žáky každý rok koupí nové mobily a
tablety a taky jim dává kapesné. Jinak jsou všichni hrozně
nadaný a chytrý, hlavně na hudební a výtvarnou výchovu. Mají
samé dobré známky. Ve třetí lavici sedí Štefan. Je
mentálně postižený. Vedle něj sedí jeho speciální asistentka
Renata, která mu se vším pomáhá a utírá mu nudle a sliny.
Mluvit nedokáže, jen vydává různé zvuky, ale všichni víme, že
je úžasně chytrý. Dostává totiž samé jedničky. Učitelky
říkají, že je pro naši třídu velkým obohacením. V první
lavici u dveří jsou Monika a David. Ve druhé lavici u dveří
sedím já a vedle mě Mustafa. Jeho rodiče přišli z Afghánistánu.
Ve třetí lavici je Alžběta. Je postižená s daunovým
syndromem, ale je hrozně chytrá. Má nejlepší známky z celé
naší třídy. Vedle ní sedí její asistentka Martina. Ve
čtvrté lavici sedí Lukáš a vedle něj Manu. Manu je tu nový.
Přišel k nám před 2 měsíci a jeho rodiče jsou z Afriky.
Pamatuju si na jeho první den u nás. S naší třídní jsme
uspořádali uvítací párty. Všichni jsme se s ním museli
obejmout a poděkovat mu, že se přistěhoval do naší země,
protože naše země i naše škola patří všem. V poslední
lavici sedí naše třídní psycholožka. Pomáhá nám a řeší
různé problémy. Minulý týden Lucka z první lavice nechtěla dát
napít Milanu Tancošovi, tak jí paní psycholožka musela
vyšetřovat pro podezření z podvědomého rasizmu. Lucka se pak
musela Milanovy omluvit. A co jsme se dnes učili ? První
hodinu byl zeměpis. Paní učitelka nám vyprávěla o islámské
kultuře. Na konci hodiny nás vyzkoušela z toho, co jsme si
zapamatovali. Všichni dostali jedničku. Druhá hodina byla
matematika. Učili jsme se malou násobilku. Až se naučíme malou,
tak v 6, nebo 7. třídě začneme s velkou násobilkou, Už se moc
těším. Také si mě pan učitel vyzkoušel u tabule. Zadal
mi deset příkladů. Správně jsem spočítal tři. Dostal jsem
dvojku. Po mě šel k tabuli Oláh. Pomáhala mu paní asistentka a
dostal jedničku. Je fakt dobrej. Třetí hodinu jsme měli
Občanskou výchovu. Přišli k nám studenti z Člověka v Tísni a
měli jsme přednášku o lidských právech a diskriminaci lidí s
odlišnou orientací. Na konci hodiny nám paní učitelka pustila
pohádku. Bylo to o dvou gayích co se zamilovali a narodil se
jim malí černoušek. Moc se mi pohádka líbila. Čtvrtá
hodina byla Čeština. Učili jsme se romskou básničku. Na konci
hodiny jsme jí společně recitovali a všichni dostali jedničku.
Poslední hodinu byla hudební výchova. Učili jsme se zpívat
romské písně. Nejlepší byli Milan Tancoš a Oláhovic.
Dostali jedničku a pochvalu. Tak to je moje třída. Naše
třídní říká, že inkluzivní škola je nejmodernější a
nejlepší.V normálních školách, kde jsou jen normální běloši, tam prej má hodně dětí taky čtyřky a pětky.
Ale v naší - inkluzivní - škole máme všichni jenom jedničky a dvojky.
Musíme jít příkladem.
Diskriminace u nás prostě neexistuje.
Každý má právo na vzdělání - a na úspěch v životě!
-
-
Reálný popis situace. Kdo nevěří, ať se jde podívat. 😛 Díky.
-
-
-
-
Aby se studenti i "studenti" (učni) více učili, no to samozřejmě. A kdo na to tzv. nemá, bude učněm, jako kdysi. Jak prosté ! Že by někdo po letech "objevil Ameriku" ?