Já jsem ráda, že můj porod nikdo nepozoroval. Byla jsem tam jenom já s manželem a perzonál nemocnice. Druhý den se za mnou přijela na chvilku podívat tchyně s tchánem a moji rodiče a další návštěvy byly až doma po šesti nedělí. Chtěla jsem mít klid a potřebovala jsem se sžít s miminkem. Manžel mi byl velkou oporou. Taky jsem od něj dostala za odměnu krásný náramek s přírodními kameny :-) .

A pročpak nám toho černouška neukáží pořádně ?

Tak nevím, svět se asi zbláznil. I když byl jsem týden v Londýně a přijel jako hladovej vlk. Spouusta předraženejch tretek a kus pořádnýho žvance nikde. Tak to asi nějak bude.

Paní/slečna Terezie MERAVÁ nám poskytla zajímavý náhled do komnat těch, kterým mnozí diskutéři nesahají ani po kotníky. Těch, kteří slávu a dějinnou proslulost svých rodů budovali vlastními činy - ať na poli válečném, tak především diplomatickém... 

Díky paní/slečně redaktorce za tento článek!