Vězněné ženě nepomohlo ani to, že její matka napsala žádost o milost manželce prezidenta Marii Zápotocké, která s ní byla za války v nacistickém kriminále. Ve své pomstychtivosti šli rudí zločinci tak daleko, že jí zbavili veškerý majetek a z práce ve vězení musela smrtelně nemocná paní Mašínová splácet náklady soudního řízení 9500 korun, což tehdy byly po měnové reformě velké peníze.

Zdena Mašínová se milosti nedočkala a nakonec zemřela 12. června 1956 v pankrácké vězeňské nemocnici.

Další hanebností komunistů bylo, že urnu s popelem zemřelé odmítli vydat rodině a pohřbili ji do hromadného neoznačeného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích, což teprve o mnoho let později zjistila dcera Zdena, která podplatila tamního hrobníka.

V roce 1990 pak Nejvyšší soud rozsudek nad Zdenou Mašínovou zrušil jako nezákonný a plně ji tak rehabilitoval. Statečná žena si to po prožitých útrapách zasloužila.

Paní Mašínová věděla, že ji Němci úplně nespustili z očí, přesto však se dále činila v odboji. V březnu pětačtyřicátého roku pomohla rodina Mašínova uprchlému sovětskému zajatci poručíku Rudé armády Stěpánu Sannikovovi, kterého schovávala doma. Jak uvedl ve své knize Mašínové historik Jan Němeček v děkovném dopise nazval Sannikov Zdenu Mašínovou sestrou. „Drahá sestro, zachránila jste mi život, když jsem utíkal od nepřítele. Pomohla jste mi v nejtěžším okamžiku, když jsem byl skoro zničen. Děkuji vám za poskytnutou pomoc. Nikdy na vás nezapomenu, jako na vlastní sestru, na dobrého člověka a spasitele mého života…“

Přestože matka bratrů Mašínů byle nevinná, od zatčení ji to neuchránilo. StB si pro ni přišla 26. listopadu 1953 do nemocnice v době, kdy už byla velmi těžce nemocná. To, co ji pomohlo před gestapem, neplatilo na jejich komunistickou obdobu.

Jednalo se o obyčejnou podlou mstu rudé sebranky. Když se jí nepodařilo dopadnout jejich syny, vylívala si zlost na matce, která v té době trpěla mimo jiné i rakovinou tlustého střeva. Ani vážný zdravotní stav neuchránil Zdenu Mašínovou před vykonstruovaným procesem, ve kterém ji Nejvyšší soud v roce 1955 odsoudil k 25 letům vězení, což pro ní byl trest smrti. Zdůvodnění rozsudku je typické pro komunistické bezpráví padesátých let. Prý byla nepřítelem k dělnické třídy a své syny vychovávala k nenávisti k socialismu.

Trestání za provinění příbuzných je ovšem taktikou barbarů, ale nikoliv civilizovaných lidí. Je příznačné, že to kromě komunistů dělali i nacisté, ačkoliv oni v případě paní Mašínové nebyli tak krutí jako rudohvězdáři.

Justiční vražda Zdeny Mašínové aneb komunisté horší jak nacisté

Zdejší rádoby moralisté roní krokodýlí slzy nad zmařenými životy v cause Mašínové. Odpovím jak kdysi Pavel Tigrid Jiřině Švorcové, nejsem dojat. Daleko horší je, že komunisté uštvali k smrti nevinnou ženu - matku obou bratrů, která nikomu neublížila.

Přehlídka ubohostí z čecháčkovských řad vůči Ctiradovi Mašínovi ani nepřekvapuje. Dokonce jsem se dozvěděl úžasnou perlu, že nejlepším hrdinstvím je držet hubu a krok, kdežto boj proti zločincům je zbabělostí. Důsledkem těchto jistě zásadových postojů pak bývají mnichovské dohody a kapitulace před zlem. Ale již Kristus nás varuje, že nemáme házet perly sviním.

Strašnou obžalobou rudého teroru v padesátých letech je rovněž tragický osud matky obou bratří Zdeny Mašínové. Ta o činech svých synů a jejich útěku neměla ni tušení, protože Josef a Ctirad dodržovali zásadu, že jejich nejbližší nesmí nic vědět a chtěli tak ji a sestru Zdenu chránit před hněvem mocných. Bohužel se jim to nepodařilo.

Kvůli manželovi, statečnému odbojáři ze skupiny Tří králů, zavřeli Zdenu Mašínovou za války i nacisté. Ovšem když se jim nepodařilo dokázat, že věděla o činech svého muže a vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu ji gestapo propustilo.

Komunistického zločince trpaslíka Putina tu podporuješ jenom ty. *15* *15* *15*

Přitlač Semjone Komunističi Komunistove, tady se z tede všichni smíchy válej po zemi *1* *1* *1*

Greta Neumannová také v knize pěkně popisuje přátelství s Češkou Milenou Jesenskou, přítelkyní Franze Kafky, která byla rovněž vězněna v Ravensbrücku.

S kým však nedokázala vyjít, to byly její komunistické spoluvězeňkyně. Ty ji nenáviděly, protože byla podle nich zrádkyně socialismu a trockistka. Tyto soudružky také svým chováním dokazovaly, že nacisté a komunisté toho mají hodně společného. Komunistky často patřily k táborovým kápům a mnohé z nich mlátily vězenkyně stejně krutě jako nacističtí dozorci.

Závěrečný verdikt Neumannové je proto jasný, mezi komunistickými gulagy a nacistickými koncentráky není prakticky žádný rozdíl!

Ona sama válku přežila, z komunistických myšlenek byla nadosmrti vyléčena, a do konce života v roce 1989 žila v západoněmeckém Frankfurtu nad Mohanem. Celou tu dobu veřejně odhalovala skutečnou pravdu o Sovětském svazu, že socialistický režim tamních bolševiků není žádným rájem na zemi, ale ve skutečnosti je to ztělesnění teroru a zla. Jakákoli moje slova jsou však zbytečná, doporučuji proto všem si tuto výbornou knihu přečíst.

V roce 1940 pak Stalin vydal Hitlerovi asi pět set Němců, převážně komunistů vězněných v gulazích. Nemůže být přesvědčivějšího důkazu, že sovětský vůdce to myslel se spojenectvím s nacistickým Německem vážně. On obětoval lidi, kteří věřili socialistické myšlence a v dobré víře hledali v Sovětském svazu záchranu, jenomže netušili, že jednomu zlu sice unikli, ale druhému se poddali dobrovolně a to s nimi ještě navíc naložilo takto hanebně.

Němci si převzali své občany na mostě v Brestu Litevském a většinou se zachovali velkoryse. Pochopili, že tito lidé jsou z komunistických snů nadosmrti vyléčeni (v drtivé většině oprávněně) a tak je poslali domů, s tím, že se jednou týdně musí hlásit na gestapu. To štěstí, ale bohužel jako vdova po komunistickém činiteli neměla paní Neumannová, která skončila v koncentračním táboře Ravensbrück.

A tam zažila další šok, všude mezi bloky bylo čisto, uklizeno a ve vězeňských barácích byly dokonce evropské splachovací záchody. Jejím prvním jídlem byl oběd a k němu sladká kaše s ovocem. Vězněné ženy pak ještě dostaly velký porci bílého chleba, kus salámu, asi pětadvacet gramů margarínu a lžíci sádla. V špinavém sovětském gulagu si o něčem takovém mohla nechat jen snít. Samozřejmě tohle bylo ještě na začátku války a později se i situace v Ravensbrücku zhoršovala. Navíc i tady byly vězenkyně terčem brutálních útoků surových dozorců, docházelo k masovému vyhlazování lidí, takže o procházku růžovým sadem samozřejmě nešlo.

Proti Stalinovým gulagům je koncentrák Ravensbrück zotavovnou

Jsou to silná provokativní slova, ale vzhledem k tomu, že zazněla z povolaných úst, můžeme jim věřit. Němka Margarete-Buber Neumannová totiž na své kůži zažila bolševický gulag i nacistický koncentrák. Její příběh je důkazem toho, že netvor Josef Stalin myslel spojenectví se svým zločineckým druhem Adolfem Hitlerem vážně. Na druhé straně ale sovětský bolševický vůdce přezdívaný též v dávných lupičských dobách Koba dokázal něco co jistě nechtěl, vyléčil z rudých ideálů mnoho lidí.

Vzpomínky bývalé německé komunistky, které pod názvem Zajatkyní Stalina a Hitlera s podtitulem Svět v temnotě vydalo nedávno brněnské nakladatelství Barrister&Principal mají snad jednu jedinou chybu, v českém překladu vyšly příliš pozdě.

Greta Neumannová utekla do vysněného Sovětského svazu se svým mužem významným německým komunistickým funkcionářem Heinzem Neumannem v roce 1933 poté, co se v Německu dostali k moci nacisté. Místo toužebně očekávaného ráje je však čekal šok. Gretina manžela zatklo na jaře 1937 NKVD čili gestapo v sovětském provedení a na podzim téhož roku jej bolševici ve vykonstruovaném procesu odsoudili k trestu smrti a popravili. Paní Neumannová přišla na řadu na jaře v roce 1938, kdy ji zatkli a komunistická justice zcela bezdůvodně poslala na pět let do pracovního tábory, z nichž si dva roky odseděla v lágru v Karagandě.

Ale je to fuk kdo bude prezidentem, tam vládnou jiní, on je jen loutka!!

Nacistický zločinec Vladimír Putin bude za agresi vůči sousednímu státu pověšen.

Kliftónová prezidentkou, bóže za co trestáš svět???

Hledá se nacistický válečný zločinec Vladimír Putin.

Souhlas s Khárlem, USSA = fašounský zrůdy!!!

Je dobré si také přečíst studii Alexeje Bálka, místopředsedy Rady TAP ÚV KSČM, na téma Proč ztroskotal socialismus v Československu. I tento soudruh píše poměrně otevřeně.

„Tak např. v roce 1986 byla energetická náročnost ČSSR o polovinu až o dvě třetiny vyšší než v řadě hospodářsky vyspělých států. Částečně to sice způsoboval vysoký podíl hutnictví, ale hlavní příčina spočívala v tom, že daná hospodářská soustava neměla dostatečně zabudovány stimuly pro invenci, snižování materiálové a energetické spotřeby. Srovnání v čase s hospodářsky vyvinutými kapitalistickými státy bylo pro ČSSR nepříznivé…..

Inovační proces v Československu a i v České republice byl v sedmdesátých a osmdesátých letech pomalejší než v hospodářsky rozvinutých zemích. Technická úroveň výrobní základny byla relativně nízká (více než polovina výrobních strojů byla starší dvaceti let, pouze 1,4% strojů a zařízení byla vybavena technikou číslicového řízení (NC a CNC). Produktivita práce v československém průmyslu dosahovala v osmdesátých letech nejvýše 30 – 40 % hospodářsky vyspělých kapitalistických zemí. Stále se zápasilo s nízkou jakostí československých výrobků.“

Komunisté zase lžou, oni zlikvidovali českou ekonomiku

Příspěvky blogera Štefka patří z velké části do říše lží a pohádek. Zrovna nedávno se tady mladý soudruh zmínil o tom, jak prý za komunistů jsme byli světoví a konkurenceschopní v mnoha průmyslových oborech. Musím ho zklamat. I sami jeho spolusoudruzi tvrdí něco jiného a svůj krach přiznávali a přiznávají.

Stačí se začíst do tajných zpráv určených pouze pro ÚV KSČ a člověk se nestačí divit. Tak se dozví, že textilní stroje z podniku Elitex v Ústí nad Orlicí neobstojí v mezinárodní konkurenci, a že bratislavská Tesla vyrábí na sklad počítače, které nikdo nechce a naopak její radiokazeťáky po kterých byla poptávka, na trhu chyběly. V socialistickém podniku totiž nikdo nebyl tuto s odpuštěním nebetyčnou hloupost schopen změnit. Ale to jsem si nevymyslel já, to se píše v materiálech KSČ. Že by tedy soudruzi lhali sami sobě?

A pojďme dále. Rudá debilita začala už v padesátých letech, ale to nelze divit, když naši zemi řídili diletanti, nevzdělanci a opilci Gottwald se Zápotockým. Skutečně idiotským nápadem bylo masivní budování těžkého průmyslu, pro který u nás nejsou vhodné přírodní podmínky. Úplným zločinem proti lidskosti se stala výstavba Východoslovenských železáren u Košic, kde nebyla žádná naleziště uhlí a železné rudy a navíc v místě, kde je sucho a nedostatek vody. Odborníci nad touto šílenou koncepcí lámali rukama, v Československu se měly rozvíjet lehký, strojírenský a spotřební průmysl a nikoliv budovat obrovské železářské hutě, jenomže soudruzi se holt řídili komunistickou ideologii a nikoliv rozumem.

Putin získává území bez výstřelu a s podporou místních obyvatel, Obama jej musí napřed rozstřílet a humanitárně vybombardovat, místními obyvateli nenáviděn.

Je lehké si domyslet, jakým směrem se bude další vývoj na těchto územích ubírat.

Rus = génius, Emeričan = BLBEC nevzdělanej!!! chichichichi

Komunisté tvrdí, že oni za současný stav společnosti nemohou. Jenomže to není pravda! Mnozí soudruzi jsou členy dozorčích rad a kontrolních orgánů státních společností. Mají tak přístup k základním informacím týkajících se těchto firem. Jestliže tvrdí, že s jejich aférami nemají nic společného, pak lžou nebo jsou totálně neschopní. Obojí je přitom špatné!

Jsou to dále komunisté, kteří ve středních Čechách umožnili vládu bývalého sociálnědemokratického hejtmana Davida Ratha, jenž je trestně stíhám pro korupci. Dále oni svým hlasováním v krajském zastupitelstvu umožnili prudký nárůst zadlužení Středočeského kraje. Komunisté se přímo podílejí na vládě nad Severomoravským krajem, kde drží u moci dalšího oranžového hejtmana, který má problém vysvětlit, kde vzal peníze na stavbu penzionu v Jeseníkách. Můžeme se ptát, jestli soudruzi na pozici oni krajských radních podávají nějaké výjimečné zákony. Odpověď zní, nikoliv.

Rovněž města a obce, kde jsou starostové z KSČM u moc, moc nevzkvétají. Takovým smutným příkladem může být jihočeská Horní Stropnice.

Komunisté už tedy měli po listopadu 89 dost příležitostí na obecní a krajské úrovni dokázat, že jsou schopnými manažéry a hospodáři. Tuto šanci zahodili. Přitom celostátní politici by měli nejdříve v obcích a krajích osvědčit své kvality. To komunisté nedokázali. Sami soudruzi v zákulisí přiznávají, že jejich volební programy, ve stylu všechno zdarma, jsou nesmyslné. Jenomže oni ví, že se do vlády, krajských a obecních zastupitelstev většinou nedostanou a tak slibují i nemožné. Jejich voliči patří většinou k té méně vzdělané a jednodušší části populace, a tak se na rudé hlouposti chytají.

Volba KSČM znamená volbu lží, korupce, podvodů a neschopnosti

Komunisté se rádi kasají svoji údajnou neúplatností, slušností a schopností v politice. To jsou ovšem lži první kategorie. Komunisté jsou stejně úplatní jako ti druzí a jejich starostové rozhodně nepatří k výkvětu České republiky. Spíše opak je pravdou a obce s rudým vedením moc nevzkvétají. Kraje, kde se rudí soudruzi podílejí na vládě, také nijak nezáří.

Komunistický předák Jiří Dolejš byl v září 2009 usvědčen novinářem z MF DNES z pokusu o korupci a praní špinavých peněz. Spolu s dalším tehdejším místopředsedou KSČM Čeňkem mIlotou byl ochoten lobovat za úplatek jednoho milionu korun za změnu loterijního zákona. Tyto peníze měly být vyprány přes inzerci v Haló novinách. Čili údajná neúplatnost komunistů patří do říše pohádek.

Co by dali v emérice, za tak vzdělaného pana prezidenta jakým je génius Putin!!!