Tímto jsou proslulá gruzinská bílá vína, která pijí tamější horští průvodci. Co si budeme povídat, ono je to taky trochu potřeba, aby se člověk méně bál. V gruzinských horách jsem byl a jako jsou to fakt obrovské hory. :) No, takže asi tak. A jako bílé víno je fajn věc i na zažívání a tak, takže to taky potřebuje při té cestě dolů.

Za minulého režimu horská služba často zachraňovala naivní německé turistky, které měly "geniální" nápad vzít si do Vysokých Tater lodičky. Tehdy ovšem byla volnost pohybu. Dnes je to naopak. Slováci ve snaze rýžovat, zakázali výstup na Lomnický štít pokud člověk nemá licenci horolezce, anebo doprovod horského vůdce. V deseti letech jsem prolezl s rodiči Tatry křížem krážem, jen na Lomničák mne kvůli malému věku pro jistotu nevzali. Dnes to už bohužel kvůli "zlatokopectví" Slováků individuálně není možné. A to ani tehdy když člověk má zkušenosti z hor a s turistikou od dětství, zkušenosti s horolezectvím, ovšem nemá licenci. Prostě z extrému do extrému.....

A přitom by stačilo, kdyby člověk na Skalnatém plese podepsal revers, že na Lomničák leze na vlastní riziko a v případu zásahu horské služby bude hradit všechny výdaje. Neschopní by si výstup rozmysleli a zkušení by měli volnost pohybu.