„Nebojte se, jsem sovětský občan,“ uklidňoval Gagarin vyděšené kolchozníky
-
Jsou veci o kterych se Sovetsky tisk nikdy nezminil, az za Gorbacheva vysly nektere zajimavosti najevo. Ano, vesnicane se Gagarina zprvu bali, protoze ho brali jako nadpozemskou a bozskou bytost, ktera mezi ne spadla z nebe. Neni se tem prostym dusim co divit, pro ne to byl Christ's second coming a take tomu tak rikaji 'Eto yego vtoroye prishestviye'. Z bezpecnostnich duvodu Nacalstvo, Gagarina tam drzelo pres mesic v karantene, protoze byly obavy, ze by mohl byt necim contaminovany. Takze vesnicane meli cas si na neho zvyknout a spratelit se s nim. Zil si tam asi bezstarostne a svobodne, ze se po karantene ani nechtel vratit zpatky do civilizace. Mozna i proto se choval tak divne, jak popsal novinar K. Pacner. Ale na pamatku jim tam kus sebe nechal, protoze po deviti mesicich se tam objevilo objevilo nekolik malych andilku. Vesnicane na pamatku jeho prichodu, na miste kde se s nim potkali postavili kostelik. Pak take vyslali deputaci k Moskevskemu Patriarchovi, aby jim prijel kostel vysvetit ve jmenu Sv. Jiriho a Gagarina prohlasit za svateho. To jim tenkrat ovsem urady zatrhly. Az prisel Yeltzyn, ktery jim udelil nejake zvlastni vysady, aby se tam kazdorocne mohly konat velke poute a procesi od vesnice ke kosteliku. Podoba se to necemu mezi procesim na Velehrad, Sv. Kopecek a hody na Moravskem Slovacku, ale v daleko vetsim meritku i trvani. Je tam tak veselo, ze poutnici tam priplouvaji i po rece Volze na lodich. 😂
-
Co vyděšené kolchozníky?!
Také by mě vyděsilo, kdyby mi na zahradu dopadl nějaký ten Gagarin.
-
Brý Doden Jore Marine Ga ga
-
-
, tak jsme se konecne dockali.
-