Řecko je plně v rukou nadnárodních ( většinově německých a francouzských) bankovních korporací.

Ty určují hospodářskou politiku Řecka a je docela jedno, kdo panáčkuje jako "představitel" země.

Stane se to, co dovolí a co si přejí nadnárodní bankovní korporace. 

Je to jenom taková komedie pro média a chudé lidi v Řecku. (.....na Ukrajině a jinde) 

Tsipras zradil své voliče, proto se musel odporoučet. A to Tsipras začínal velmi  nadějně, měl obrovský potenciál důvěry, který zcela promrhal, když se podvolil merkelovskému diktátu. Nesundal Řekům kouli dluhů z nohy a klečel před západními věřiteli na kolenou, právě Řecko je ukázkový příklad zhoubného působení německé nadřazenosti a nátlaku skrze dluh a skrze euro na suverenitu státu. Zejména Německo uplatňovalo v rámci lišáckých nabídek taková opatření, kterými Němci polapili Řecko do dluhové pasti, aby se Řecko stalo povolným nástrojem k prosazování zájmů merkelovců. Merkelizace Německa znamenala i merkelizaci dlužníků vůči Německu, proto Řecko nemajíce peníze furiantsky rozhazuje miliardy na vítací politiku v duchu idejí merkelovského migračního šílenství, přičemž Řecko doufá, že ponížená poslušnost vůči drzým požadavkům německých věřitelů nepřivede řecké občany do ještě větší šlamastiky. Tsipras se příliš usmíval v Bruselu, o to méně se bude nyní usmívat v Athénách. Nová vláda přebrala smutné dědictví po předchozí Tsiprasově vládě, ani nová vláda se z dluhové pasti nevymotá, ale snad bude vůči Řekům upřímnější.