Velmi zajímavý článek. Takovéto význačné osobnosti pocházející ze Zemí Koruny České bychom si měli stále připomínat. Ale také osobnosti pocházející z Rakouska, protože i Rakousko patřilo k naší širší vlasti. Obávám se ale, že ve škole se na historii zapomíná. Kdo neví odkud pochází, jaké jsou jeho kořeny je na nejlepší cestě, aby se "ztratil", zvláště při současně hrozící islamizaci Evropy.

Na rozdíl od autorky bych nepoužil výrazy jako "česko-německý vlastenec" nebo " smíšená česko-německá rodina". To rozlišování podle jazyka na Čechy a Němce je až dílem tzv. slavjanofilů při tzv. národním obrození. V Zemích Koruny České se totiž hovořilo jak česky tak i německy (ve Švýcarsku se hovoří čtyřmi jazyky a všichni jsou Švýcaři). Předtím byl Čech každý kdo pocházel nebo se narodil v Zemích Koruny České, i když mluvil převážně nebo téměř výhradně německy. I čeští pánové popravení po bitvě na Bílé hoře mluvili německy, snad jen někteří znali pár slov česky. I král český a císař římský Karel, toho jména IV., blahé paměti, byl vychováván na francouzském dvoře a proto mluvil především francouzsky, pak ale také německy a česky a nejspíš ovládal i latinu. Myslím, že to byl Velký Evropan.

Pak mi dost vadí, když se pro popis událostí v minulosti namísto minulého času, který je k tomu určen, používá přítomný čas. Existuje sice tzv. praesens historicus, ale to je něco jiného.
Ona je to totiž taková nepěkná "móda", kterou používá vydavatelství RF Hobby, s.r.o. ve svých časopisech.

Bohužel na významné předky zapomínáme...