Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • To je pravda TOMy. Tady jsou všechny hloupé komentáře mimo mísu. R.I.P.

    Jen se divím, že v dnešní době, kdy jsou chipy v každém ořechovi(pejskovi) si nedají firmy inkasující miliardy tu práci, aby jejich pomocí sledovaly pohyby konstrukcí tak namáhaných staveb.

    Nebo až ode dneška?

    • Žádný čip by tomu nezabránil,můžete sledovat stav čehokoliv, ale až na výstupu rozhodnete jak dál a u takhle starého mostu se samozřejmě nic takového neprojektovalo.Bohužel tomuto šlo předejít jen tím že by někdo viděl tu prasklinu den předem a okolí ihned vyklidil a most strhnul(teda on by pravděpodobně stejně spad sám i kdyby nebyl zatížený).Dost dobře si nedovedu tohle představit a ani nevím kdo by to rozhodl tak rychle.Hlavní je poučení z této tragédie do budoucna.Někdy havárii stejně nejde předvídat,možná že i ten záblesk co někteří viděli má svůj původ v tak rychlém prasknutí lana že se skutečně uvolnila taková energie,těžko od stolu odhadovat a je třeba to nechat na místním vyšetřování.

      • Předpokládám, že pokud by sledování mostu neprobíhalo od zatěžkávací zkoušky, tedy od zkonrolovaného stavu definovaného projektem, sledování započaté v prakticky náhodném stavu konstrukce by dalo jen orientační a diskutabilní základ - pak by vámi předpokládané rozhodování o radikálním zásahu (uzavření, evakuace, stržení) bylo výhradně politické a tedy dlouhodobě nikam nevedoucí, příkladem budiž Libeňský most.

        Na závěr si dovolím připomenout Reichsbrücke, jehož zřícení se patrně dodnes (přesně) nevyšetřilo, ale možná  jen nemám dost informací.

        • Tady se nelze dohadovat , nejdůležitější je to přetržené lano a jak k tomu došlo,těžko si dokážu představit že po nějaké prasklině uzavřou tepnu města ,dokážete si představit ten řev že by se to ukázalo jako malichernost , to si nikdo nedovolí a ani mu to nebude dovoleno, to tak je,čím víc megalomanských staveb a civilizačních vymožeností a délky doby bezpečí tím větší šok z havárií , tohle se může stát úplně stejně kdekoliv na světě a nejenom na mostě v Itálii.Takže hovořit o šlendriánu je minimálně předčasné a z vlastních zkušeností aplikace předcházení poruch usuzuju že se tomu nedalo předejít , ale nelze stanovit závěr neb informace jsou jen z médíí.Na světě existuje způsob předcházení poruch výrobků , ale ani tenhle systém nedokáže 100% vše vyřešit a přesvědčit vedoucí lidi že nic nelze na 100% a lze se k tomu jen přiblížit je nadlidský výkon.

          • Z textu usuzuji, že nejsme ve sporu, nicméně se mohu mýlit, píšete velmi obtížně čitelné příspěvky.

            Mediální příklad: Katastrofické filmy mají úvodní záplatku založenou právě na konfliktu zjištění vážnosti problému (poruchy) odborníkem a jeho bagatelizaci politikem s případným přizváním konkurečního odborníka. Atd.

            Jak jste naznačil, nabízí se otázka, jak na základě italské události celosvětově hodnotit stav a životnost staveb z předpjatého betonu z dob jeho největší popularity.

            Požadavky na stoprocentní bezporuchovost  a bezúdržbovost jsou bohužel trendy, jakkoli jsou nesmyslné.


            • To je tím že  již 12 let pracuju na RAMS v rámci energetického strojírenství kde se podobné věci řeší včetně těch staveb.Prostě těch informací je málo a jen z médií ,jedno vím přesně že v době projektování mostu byl zcela jiný provoz a projekt v době vzniku předimenzovaný mohl být dnes na hranici možností a to nejenom stářím.

  • Podle dostupných informací a hlediska RAMS došlo vlivem koroze k popraskání jednotlivých pramenů nosného lana , po přetržení nosného lana k nestabilitě zatížené konstrukce a k destrukci horizontálních mostních nosníků.Zda byla příčinou voda pronikající do betonové ochrany lan a přetížení mostu nelze zatím určit , ale rozhodně uvedené značné dynamické namáhání mostu neprospívalo.Podívejte se dobře jaký provoz aut a jaké váhy je dnes a před 50 lety a to nejen v Itálii.

  • Upřímnou soustrast všem pozůstalým.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit