Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Chudák oslík Mareček Benda - ten bude živořit...

    • Bude hladovět spolu s panem Hůlkou. 😛

  • Politici to překousnou aby si u lidí před volbami udělali očko, ale soudci ne. Tahle nikým nevolená a prakticky neodvolatelná vrstva lepšolidí si zvykla na extrémně vysoké platy aniž by tomu odpovídaly jejich výkony. Ti se budou zmrazení svých platů zuby nehty bránit. Už to tu jednou bylo, takže se na mohutný odpor soudců s haldami žalob můžete spolehnout.

    • Soudce udělali politici mimozemšťany. Neodvolatelní, nenažraní, neozodpovědní....  To je tedy skupina kreatur. 

      • V demokratické zemi existují tři nezávislé moci:

        1) moc zákonodárná, volená občany, ta přijímá pravidla, která musí všichni dodržovat, aby bylo zachováno svobodné demokratické zřízení;

        2) moc výkonná, které podle těchto pravidel jedná;

        3) moc soudní, která rozhoduje o tom, zda a jak byla zákonná pravidla v daném případě porušena. 

        • V demokratické zemi nesmí mít ani jeden z Vámi uvedených pilířů absolutní moc. Nesmí být nekontrolovatelný, musí nést zodpovědnost a jeho reprezentanti musí být odpovědní za svá rozhodnutí. Tedy musí být odvolatelní a nikoliv jmenovaní na doživotí. 

          Jinak je to mafie, ne záruka demokracie. 

        • mun.go

          Ústava ČR to říká trochu jinak:

          Moc zákonodárná = Poslanecká sněmovna + Senát (článek 15 )

          Moc výkonná = Prezident republiky + vláda (článek 54 + článek 67)

          Článek 54 (1) Prezident republiky je hlavou státu. (2) Prezident republiky je volen v přímých volbách. (3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.

          Takže i část výkonné moci (prezident) je volen občany. Pokud by platila vaše definice, tak občané (kteří jednají podle zákonných pravidel) jsou rovněž výkonnou mocí.

          A ještě je tu zádrhel se sdílením moci zákonodárné a výkonné u těch členů vlády, kteří jsou zároveň poslanci nebo senátory. 

          • mun.go

            O moci soudní = Soudy (článek 81) + Ústavní soud (článek 82) raději nemluvím.

            Moc soudní - Článek 81: Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.

            Soudci jsou také lidé a někdy lze o nezávislosti soudů s úspěchem pochybovat.

            Článek 82 (1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. (2) Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon. (3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný.

            Ústavní soud - Článek 83: Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.

            • mun.go

              Rovněž Ústavní soud je kapitola sama pro sebe. Především si zajistil pro sebe silnou nezastupitelnou pozici originálním gumovým odstavcem 2 článku 9, který nemá v jiných ústavních předpisech obdoby: 

              (1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. (2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.

              Protože nikdo neví přesně, co jsou to "podstatné náležitosti demokratického právního státu", musí se zeptat ústavního soudu - který mu podle aktuální politické situace kvalifikovaně odpoví.

              Samotná Ústava taky není v dnešní podobě vzorem jasného a srozumitelného předpisu - obsahuje neméně než 14 odkazů, že podrobnosti "stanoví zákon". Pravda, Ústava Spojených států má aktuálně 27 dodatků, ale ty vznikaly postupně od data její účinnosti v roce 1789 - zatímco naše ústava si nese v sobě nutnost dodatečných výkladů už od svého vzniku. 

              A nejde jen tak o nějaké dodatečné výklady - ústavní zákon v ČR navrhuje 60% (3/5) většina poslanecké sněmovny a schvaluje 60% (3/5) většina přítomných senátorů nebo 60% (3/5) většina poslanecké sněmovny (při senátních změnách). Běžný zákon navrhuje většina přítomných poslanců poslanecké sněmovny a schvaluje většina přítomných senátorů nebo většina přítomných poslanců poslanecké sněmovny (při senátních změnách), při zamítnutí senátem rozhoduje většina všech poslanců o původním návrhu poslanecké sněmovny (senát nemá právo veta).

            • Děkuji za doplnění a tím i zpřesnění. 🙂

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit