Ladislav Větvička
7 h ·
19. 2. 1954 Krymská oblast administrativně připojena k Ukrajinské SSR

Tady bych se zastavil. Nikde se nezmiňují důvody tohoto rozhodnutí. Jen historik a publicista Milan Syruček zmiňuje zajímavou věc:

Problém Krymu nevznikl v roce 1954, ale v roce 1923, kdy Moskvu navštívil předseda americké židovské organizace Joint Rozin. Tato organizace vznikla v roce 1914, aby pomohla Židům zejména z východní Evropy, když řada amerických států výrazně omezila přistěhovalectví. Rozin navrhl tehdejší moskevské vládě okamžitou mnohamilionovou dolarovou půjčku za to, že pro Židy zřídí autonomní stát v oblasti severního Krymu. Pokud se tak stane do 20 let, bude tato půjčka prominuta. Lev Trockij, Nikolaj Bucharin a Grigorij Zinověv návrh podpořili a pověřili tehdejšího ministra zahraničí Georgije Čičerina, aby to tlumočil americkým finančníkům na setkání v Berlíně. V roce 1924 došlo k dohodě.

Vzhledem ke složité národnostní situaci na Krymu Stalin žádal, aby se s realizací nespěchalo. Tak se záležitost vlekla, až se přiblížil termín. A tak Stalin v roce 1944 učinil první vstřícné gesto. Pod záminkou kolaborace s Němci z Krymu vysídlil Tatary. Tím dosáhl toho, že termín realizace židovského státu nebo splacení půjčky byl odložen o 10 let, na rok 1954. Jenže mezitím došlo k výrazné změně mezinárodní situace. V roce 1948 vznikl opravdový židovský stát Izrael, takže židovský stát na Krymu přestal být aktuální. Stalin v roce 1953 zemřel a nedořešený úkol s půjčkou a vznikem autonomního státu připadl na Chruščova. Jeho poradci mu navrhli, aby Krym předal Ukrajině, protože dohoda o vytvoření židovské autonomní republiky byla uzavřena s Ruskou federací. Tím by se Moskva zbavila zodpovědnosti a nutnosti vracení půjčky, pod záminkou, že pokud Rusové podepsali dohodu o území, které jim nepatří, pak je dohoda neplatná. Nechť se američtí Židé obrací na ukrajinskou vládu. Tak se stal Krym ukrajinským.

Jakkoli se to vše zdá příliš průhledné, dokumenty k tomu prý můžete najít na stránkách Jaltské Univerzity, kde je umístěn kompletní zdigitalizovaný Stalinův archív.

Dívala jsem se a byla to zajímavá tiskovka.

Bylo to divadlo - komedie.

Co se týče ukrošistých námořníků, rozhodne soud, ne pan Putin, není diktátorem jako třeba Macron, Merkelová, nebo Trump!

Kdo poslouchal Putinovou řeč před novináři musel se utvrdit v tom, že Rusko ovládá "velký vůdce" a že zákony jsou naprosto k ničemu v tak velké totalitě. Přinejmenším to může potvrdit jeho naprosté odmítání propustit ukrajinské námořníky z vězení. Domnívám se, že v ruské "demokracii",  o které by chtěl Putin přesvědčit svět, mají mít hlavní slovo zákony a soudy, ne totalitní vůdce. Jakmile zákony a soudy spadají pod totalitního vůdce, není v tom státě něco v hrubém nepořádku. I když se Putin ukázal, jako dobrý řečník, i když zřejmě ozřejmil několik okolnosti málo známé veřejnosti, přece jenom nezapřel to svoje totalitní ego, kterým utvrzoval sám sebe, že ON o tom všem rozhodne. No a tak jeden musí mít pochybnosti, zda v Rusku má nějaký význam jejich parlament, přijaté zákony, soudy závislé  na totalitní ideologii.

Nikdo nesahá Panu Putinovi ani po kotníky, hlavně ne ten duševní naháč z Vošinktónu.

Škoda, že se rusákům podařilo instalovat do Bílého domu Trumpa, který musí být Putinovi zavázán, jako ten náš český opilec na Hradě Zeman, kdyby vyhrála Hillary, ta by s rusákama jednala úplně jinak než zbabělý Trump.

Prostě a jasně:

Přiznejme si, že Pan Vladimir Vladimirovič Putin je nejskvělejší STÁTNÍK, jakého tato planeta měla!

KGBák Putin lže, jako když tiskne, má to v sobě, rusáci zbrojí o 106, i když nemají co kušať. A Trump mu musí být vděčný ( i ožralý Zeman) za své zvolení.. zapeklitá to situace. A ruské lži přes sociální sitě se valí světem.

"To, co se na nás ze Západu valí, ta genderová politika, agresivní
feminismus a všechny podobné záležitosti, tohle totálně mění naše
životy. Málo o tom diskutujeme. Dopadá to na nás, jako kdyby to přišlo z
jakýchsi posvěcených míst," řekl Václav Klaus st.

"Mám pocit, že důvodů pro to, aby byla vytvořena naprostá nespokojenost
veřejnosti, nespokojenost obyčejných lidí, už je víc než dost. Jsou
trošku uplaceni tím, že se relativně ekonomicky daří. Naší zemi se
určitě nikdy nedařilo tak dobře jako právě teď, a to samozřejmě
ovlivňuje chování lidí. Považuji to za nesmírně nebezpečnou věc," dodal.