No, čtením onoho dokumentu, který jsem zmiňoval níže, se lze dovědět v článku 7.5 "Umrtí" následující:
>> (...) Úmrtím majitele platebního účtu smluvní vztah nezaniká, s výjimkou případů uvedených níže. Pokračujeme v provádění platebních transakcí na základě příkazů, které byly zadány před úmrtím majitele účtu. Jestliže se hodnověrně dozvíme, že majitel účtu zemřel, zablokujeme platební prostředky (sKartu). V případě, že do práv a povinností klienta ze smluvního vztahu o platebním účtu vstupuje více dědiců, nakládají dědicové
s peněžními prostředky na platebním účtu společně, nedohodnou-li se s bankou jinak.
Smluvní vztah o platebním účtu zaniká pracovním dnem následujícím po dni: – v němž se věrohodným způsobem dozvíme o úmrtí majitele účtu, pokud k tomuto dni vykazoval účet debetní či nulový zůstatek, nebo – ke kterému na účtu, u něhož nám bylo věrohodným způsobem oznámeno úmrtí majitele účtu, vznikl debetní nebo nulový zůstatek. (...) <<

Banka (zastupovaná Ministerstvem sociálních věcí české republiky, přesněji tedy Úřadem práce České republiky) dokonce myslí i na "dobro případných dědiců", jak se lze dočíst v článku týkajícím se zasílání výpisů o bankovních transakcích, tedy v článku 6.7, kde se v poslední větě doslovně uvádí:
>> (...) Jsme oprávněni omezit zasílání výpisů z platebních účtů za účelem snížení nákladů na straně vašich dědiců. (...) <<

Dalšího komentáře k výše uvedeným ustanovením asi netřeba, snad s výjimkou toho, že dědicové (a nejen oni) nesmí promeškat promlčecí lhůtu, jak je zmíněno v článku 7.4:
>> (...) Nesjednáte-li si s námi způsob vypořádání zůstatku na platebním účtu a nesdělíte nám, jak má být se zůstatkem na vašem platebním účtu naloženo po jeho zrušení, jsme povinni tento zůstatek platebního účtu dále vést v evidenci, a to až do uplynutí promlčecí lhůty pro výplatu peněžních prostředků s tím, že za první den běhu promlčecí lhůty se považuje den ukončení smluvního vztahu. (...) <<

jenom aby se to stihlo, než převlíknou kabáty *16*

V tom případě zbývá občanská neposlušnost a je to. *16*

No a co? Česká spořitelna jako Erste Bank. Už nejsme uzavřeni v zap.děném Československu, ale jsme EVROPANÉ.

Pokud by se prokázala i do budoucna korupce, pak bude žalobcem národní rada vzniklá po revoluci a smlouva nemusí být platná. To je jako bych lízingovce prodal auto v době leasingu. To je neplatná smlouva a budou stíhat mě za podvod. Mimo to je tam někdo podepsaný. Ten už teď zadlužil své haranty na 1000 let. Mimo to v době revoluce se prostě nebude jednat s nikým a nic platit. Já ani ty jsi nic nepodepsal a tudíž nejsi povinen to platit. Já je ani nevolil. Proto chci povinné volby a adresně se bude zodpovídat každý volič za své rozhodnutí. Tím se bude podílet a ručit svým majetkem proti škodě kterou způsobí jím volení zástupci. Voliči top 09 a odéeses by museli být popraveni a voliči čéesesde a kdu + vv+ sz, by museli být bez majetku v pracovních táborech *12* *12* *12*

Zákon č. 198/1993 Sb.O PROTIPRÁVNOSTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU A O ODPORU PROTI NĚMU: Parlament konstatuje, že Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazením fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužíváním výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům, bezohledným ničením přírody, a prohlašuje, že ve své další činnosti bude vycházet z tohoto zákona.
§ 1 (1) Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali, a) upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření politické vůle, nutil je skrývat své názory na situaci ve státě a společnosti a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s tím, co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo hrozbou perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým, b) systematicky a trvale porušoval lidská práva, přičemž zvlášť závažným způsobem utlačoval některé politické, sociální a náboženské skupiny občanů, c) porušoval základní zásady demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony a prakticky tím postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitelů nad zákon, d) používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů, a to zejména:
* popravoval, vraždil je a žalářoval je ve věznicích a táborech nucených prací, při vyšetřování a v době žalářování vůči nim používal brutální metody včetně fyzického a psychického mučení a vystavování nelidským útrapám, * zbavoval je svévolně majetku a porušoval jejich vlastnická práva,
* znemožňoval jim výkon zaměstnání, povolání nebo funkce a dosažení vyššího nebo odborného vzdělání, * zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí či vrátit se svobodně zpět,
* povolával je k výkonu vojenské služby v Pomocných technických praporech a Technických praporech na neomezenou dobu,
e) pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli,
f) spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav pomocí jejích okupačních vojsk.
(2) Za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v odstavci 1 jsou plně spoluodpovědni ti, kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti.
§ 2 (1) Zejména pro skutečnosti uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný.
(2) Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

K tomu a) je ale také třeba říci b): práce nebyla pro všechny, ale všichni museli "chodit do zaměstnání". Někteří to tam proflákali, někteří dělali práci zbytečnou, nepotřebnou nebo vyloženě škodlivou (kádrováci, fízláci na zvláštním oddělení...). A ty věci, o nichž píšeš nebyly zdarma, ale museli jsme na ně všichni přispívat. Všichni jsme totiž dostávali plat nikoli odpovídající významu a množství odvedené práce, ale pouze jakési sociální dávky, všichni přibližně stejné. Jenom držitelé rudé pracovní knížky dostávali trochu víc. A z toho se hradilo to všechno, ale také mzda pro lemply, lenochy a příživníky (zmínění kádrováci, referenti ZO, předsedové ZO KSČ, okresní a další tajemníci...). Policie sice nemlátila lidi na 1,máje, ale v StBáckých mučírnách (v Praze v Bartolomějské, na Ruzini...) dokázali lidi zmlátit a zmrzačit jenom za odlišný názor. Pavel Wonka chtěl v r. 1988 v souladu s ústavou kandidovat do parlamentu jako nezávislý kandidát a za to ho s tichým souhlasem tzv. "soudkyně" bachaři umlátili k smrti. Po.no časopisy u nás nebyly, ale dávaly se jako všimné celníkům na hranicích, aby si mohl člověk ze Západu dovézt kapesní kalkulačku, přehrávač magnetofonových pásků, rifle, boty nebo jiné u nás nedostatkové zboží, které "tam" bylo za pakatel.
Komunistický režim byl zlodějský zločinný, jak praví zákon. Tak se tady nesnaž propagovat ten komunistický zrůdný systém, který byl mnohem méně vypočitatelný a předvídatelný než nacistický režim za Protektorátu. A nesnaž se oblbovat mladé, kteří to nepamatují.

Blíží se doba, kdy komunističtí zločinci po právu skončí dílem v kriminále, dílem na nucených pracích a dílem v blázinci. Mělo se to stát už před dvaceti lety!