Ti Ukrajinci co u nás pracují na stavbách jsou mnohdy lidé co na Ukrajině ve stavebnictví nikdy nedělali. Pracovali třeba jako prodavači, výzkumní pracovníci, či jako strojaři v továrnách ale hodně jsou z vesnic jako lidi co přišli o práci při rušení místních "JZD" , zavírání vesnických škol za vlády co začala provádět deindustrializaci a zavírání podniků, a to i na příkaz či rady z Ameriky či EU. A takovej učitel zeměpisu co přišel o práci na Ukrajině jde za praci do ČR, tam ho vezmou jen na hrubé práce ve stavebnictví, ukážou mu jak držet sbíječku a co má zbourat, ale už mu nic neřeknou o statice, co se smí a co nesmí podkopat, aby zůstali živí. Je to hamba stavbyvedoucích a vůbec celého systému, který to umožňuje. Systému co upředňostňuje zisk před lidským životem.

Zdá se, že se díky naprosté lhostejnosti k lidskému životu dostábáme do situace:
Lidí, Kefalín, je jako sraček.
Svět se dostává do stavu, kdy bezohlednost bohatých a jimi ovládaných politiků, nepovažuje lidský život, důstojnost lidía jejich jedinečnost, za něco, co by je mělo zajímat.
Lidem tím pádem nezbývá, než stejným pohledem nazírat na ty, kteří tohle svinstvo přivádí na svět.