Manželka Klementa Gottwalda, který dříve tolik kritizoval buržoazii za rozmařilý život, Marta si v roce 1952 si objednala v Belgii krajky za 82 tisíc korun. Ve stejné době přitom odmítly československé komunistické úřady žádost matky dítěte umírajícího na tuberkulózu na dovoz potřebného léku ze Švýcarska. Na jedné vládní recepci v Brně soudružka prezidentová Gottwaldová pak seřvala pořadatele, že nezajistili ty nejlepší francouzské koňaky. Píše o tom ve své knize V zajetí stalinismu brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek. Ten dále popisuje realitu počátku „budování socialismu,“ u nás. Namátkou, domácnosti v Brně byly v té době i dvanáct hodin bez elektrického proudu, z obchodů zmizelo, máslo a cukr a na chléb se stály i několikahodinové fronty.

Ruského Teplouše Semojona BTW snadno poznáte i když mění nicky ) zlej troll, jura rybanna bez registrace) častěji než trenky.
podvádí totiž s bodama aneb nenápadných že mínus plus 9 ve stejné vteřině. *2*
Navíc je to ruský teplouš takže vždy gayínkuje *2*

Takhle detinský nicky má jen senilní teplouš Semjon Gayínek!!!


WOW !!!

Počínali si hůře jako ty nejhorší mafiánské gangy a Al Capone byl proti nim břídil. Řeč je o komunistických vrazích a zlodějích, kteří v padesátých letech sprostě okradli o majetky a bydlení nevinné lidi, jenom proto, že se znelíbili rudé mafii. To je daleko horší než současné problémy s exekutory.

Akce Kulak, která po únorovém puči v padesátých letech znamenala sprostou loupež majetku nevinným lidem, byla akcí organizovaného zločinu, zločinců s legitimacemi KSČ v kapse a v uniformách nezákonných Lidových milicí.

Mladí lidé, představte si, že bydlíte s rodiči ve svém domě, ve svém bytě najednou do něj vtrhnou nějací násilníci, seberou Vám všechen majetek a nařídí Vám, že se musíte do určité doby vystěhovat, bez soudního rozhodnutí, protizákonně, jenom proto, že někomu jinému se zalíbil Váš majetek a chce Vám ho ukrást. Sebou si vzít můžete jen nejnutnější osobní věci.

Důkazem je příběh rodiny Pecníkových z Kroměřížska, které nacisté umučili otce v koncentračním táboře a zbytek pak za bolševiků skončil v blázinci, starobinci a děti v dětských domovech. Provinění těchto lidí bylo jediné, byli sedláky a to stačilo k represím.
V civilizované společnosti se nic takového dít nemůže, majetek každého člověka podléhá právní ochraně. Pro komunisty však nic takového neplatí, oni loupili vše, co mohli. Tyto akce byli loupežemi, protože vlastnictví jiných lidí se zmocňovali vlastnictví. To je také důvod, proč nevolit KSČM, protože jejich pražským lídrem je soudružka Semelová, která zvěrstva padesátých let obhajuje. Tato kovaná stalinistka tak souhlasí s terorem vůči ženám a malým dětem, protože i ty byly vyháněny ze svých domovů. Jsou i případy kdy matky s kojenci odjížděli v zimě na žebřiňácích a přestěhováni byli do stovky kilometrů vzdálených míst v pohraničí, studených nevyhovujících bytů, které v zimě často nešly pořádně vytopit.

V sedmdesátých a osmdesátých letech socialistické Československo stále více zaostávalo za kapitalistickým Západem, což přiznávají též sami komunisté a Západ nás jasně válcoval i v počtu patentů. Naši studenti na vysokých technických školách proto neměli přístup k nejmodernější technologii. Komunistické školství dále vychovávalo jazykové analfabety, místo světově používané angličtiny jsme se povinně učili ruštinu, která byla k ničemu. Takže to s kvalitou našeho školství nebylo nijak valné. Mizerná byla úroveň výuky zvláště společenských věd.

Je tady ovšem jeden zásadní důkaz o komunistickém lhaní a podlosti. Komunisté upřeli statisícům talentovaných dětí právo na vzdělání, když jim kvůli nevhodnému třídnímu původu nebo „provinění“ rodičů nedovolili studium středních a vysokých škol. Takže kvalitní vzdělání nebylo pro každého. Hlupák z dobré komunistické rodiny mohl vystudovat univerzitu, kdežto talent s otcem „kulakem“ nebo živnostníkem neměl šanci.

Ze střední nebo vysoké školy také rudí vyhazovali studenty, kteří například podepsali petici proti umístění ruských raket SS 20 na našem území nebo šli na koncert nepovolené kapely. Něco takového je v současnosti nemyslitelné.

Proto milí mladí přátelé, jestli chcete svobodně studovat u nás i v zahraničí, a vůbec cestovat a žít ve svobodě, nevolte komunisty! Ti by z Vás znovu udělali otroky,

Zdravotnictví za komunistů bylo prolezlé korupci a zkratku tehdejších zdravotnických zařízení OÚNZ si lid obecný vykládal jako, „odevzdej úplatek nebo zahyneš.“ To bylo naprosto výstižné! V jisté okresní nemocnici v Jihomoravském kraji působil za komunistů jistý primář zvaný Mengele. Tomu, když pacienti nedali úplatek, řádově tak v tisících korunách, neměli moc šancí k přežití. V pražských fakultních nemocnicích bývalo zvykem dávat zřízencům, kteří převáželi pacienty, všimné 20 až 50 korun. Kdo to neudělal, měl smůlu a ve studených nemocničních chodbách čekal třeba i dvě hodiny, než ho odvezli na pokoj.

Tak to tedy ve skutečnosti vypadalo za komunistů s „bezplatnou“ zdravotní péči.

Vivat Putin !
Vivat svobodný Krym !

Vivat KSČM a komunismus ! Již brzy !

Zaostávání socialistického Československa za vyspělými západními zeměmi totiž potvrzují i samotní soudruzi. Viz následující text.

…„Tempa růstu produktivity práce v České republice[1] a v Československu byla přibližně do roku 1970 u nás vyšší, avšak po tomto roce nižší. Produktivita práce (národní důchod bez zahraničního obchodu na pracovníka) v České republice rostla v letech 1978 – 1989 průměrně ročně o 0,9% (odhadneme-li český národní důchod včetně zahraničního obchodu, pak průměrné roční tempo růstu produktivity práce v uvedeném období klesne na 0,4%. V letech 1980-1987 rostla produktivita práce (HDP na pracovníka) průměrně ročně v Belgii o 2,4%, v Rakousku o 1,6%, ve Švédsku o 1,5%, v USA o 1,2%. Tak došlo k tomu, že rozdíl mezi námi a hospodářsky vyspělými státy západní Evropy jsme nedokázali snížit. Po roce 1970 se tedy začalo opět zvětšovat naše zaostávání za západní Evropou. Bylo provázeno skutečností, že rozvoj výrobních sil, rozvoj vědy a techniky a jejich aplikace v praxi byly na Západě rychlejší a s větší invencí než u nás resp. v socialistických zemích (snad s výjimkou zbrojní a kosmické oblasti)…,“ přiznává komunista Alexej Bálek ve zprávě pro ÚV KSČM, Proč ztroskotal socialismus v Československu. A že by soudruh soudruhům lhal, to se mi nechce věřit.

Tato slova potvrzuje i ekonom Aleš Michl v MF DNES, který se odvolává na odbornou studii odborníků z ČSÚ a VŠE v Praze. Podle ní rostl HDP v ČSSR v letech 1981 – 85 v průměru o 0,9% ročně, kdežto ve vyspělých kapitalistických zemích ve srovnatelném období o 1 – 3%. Fakta drtí komunisty i v letech 1986 – 1990. ČSSR tehdy rostla průměrně o 1,7% ročně, kdežto Západ o 2,5 – 4% ročně. Holt Západ nabral tempo a my jsme mu nestačili.

Ať žije KSČM již brzy vládnoucí strana !

Komunisté zkrátka a dobře pouze využívají toho, že lidé obecně na to špatné zapomínají a připomínají si jen to dobré. Jejich režim nebyl žádnou selankou. Mnoho lidí bralo mizerné podprůměrné platy, ve velké míře s to týkalo například absolventů vysokých škol. Totiž to bylo něco jako skryté školné. Prostě jejich studium něco stojí, a tak jim pak dáme malé platy. Tohle bylo typické komunistické uvažování, a proto začínající inženýři brali jedenáct, dvanáct stovek čistého. Za komunistů ovšem nerozhodovaly jenom schopností lidí, ale především míra loajality k režimu, tedy vlastnictví legitimace Komunistické strany Československa, lidově zvané rudá knížka. Pak se ovšem mohlo stát, že de facto nejmocnějším člověkem za rudé normalizace byl vyučený krejčí Vasil Bilak, který měl ve výučním listě poznámku, na saka nepúšťat. Cílem komunistů je uvržení lidí do otroctví!

Nejhorší na komunistickém režimu bylo šíření nenávisti, což činí i současná KSČM. Komunisté podněcují mezi lidmi nejhorší lidskou vlastnost, kterou je závist. Rudá svoloč nevede lidi k tomu, aby vlastní píli dosáhli v životě úspěchu, ale jejich filozofie je taková, „tvůj soused se má líp než ty, tak to je buržoust, běž, zastřel ho a seber mu majetek.“ Jelikož srpokladiváci od této zrůdnosti neustoupili a nerespektují svobodu druhých, je proto třeba je ničit v krajním případě i s použitím těch nejtvrdších prostředků. Jestliže komunisté podněcují teror a násilí, nelze s nimi jednat v rukavičkách. Generálové Pinochet a Franco nám mohou sloužit jako vzor.