*5* *6* *7* *8*

*16* *16* *12* *1* *15*

*13* *10* *11* *12*

*5* *6* *7*

*6* *5* *4* *14*

*1* *15* *3* *14*

*9* *10* *11* *12*

*2* *2* *2* *2* *15* *3* *4* *6* *7*

Polovina rozhádané vědecké obce jako vždy tvrdí, že tropické cyklóny (potřebují teplotu povrchových vod do hloubky 60 metrů nad 26 stupňů, vlhkost a nestálé atmosférické podmínky, speciální vertikální rozložení a intenzitu větrů mezi povrchem moře a troposférou) jsou podmíněné globálním oteplováním (cyklóny tepelnou energii mění na mechanickou, takže je podle nich logické, že s oteplováním budou ničivější) druhá polovina (např. vědci z US National Hurricane Center) tvrdí, že globální oteplování s cyklóny, kterých v letech 75-89 bylo ještě více než dnes ( celkem 116), nemá nic společného, a uvádějí, že protlačovatelé globálního oteplování veřejnosti předhazují jediný aspekt teploty povrchu vody, zatímco vertikální rozložení větrů je pro cyklogenezi stejně důležité, a právě vertikální rozložení větrů by globální oteplování mohlo pro cyklogenezi ovlivnit velmi nepříznivě …

Ohřívání povrchu oceánů také vysvětlují gigantickým „univerzálním“ oceánským proudem, který oceány pokrývá jako vlnící se koberec, a svůj cyklus údajně dovrší 1x za 1000 let (viz také časopis Nature z 1.12.05 ) …

Vědci tvrdí, že i mořské proudy dosahují svého vrcholu/peak, po kterém se mohou natrvalo zastavit, neshodnou se však na tom, jak daleko od svého vrcholu je Severoatlantický proud ( oceánografové také zpozorovali obrácení směrů rovníkových proudů tekoucích mezi Austrálií a Jižní Amerikou) …

Golfským proudem vědci vysvětlují absolutně rozdílné podnebí Británie a kanadského Labradorského poloostrova, ležícího na stejné zeměpisné šířce, nicméně část vědecké obce důležitost Golfského proudu popírá s tím, že na evropské klima působí jen nevýznamně, protože rozhodující vliv na evropské podnebí mají západní oceánské větry, které na Evropu ženou teplo, které oceán v létě nahromadil, zatímco kanadskou část stejné zeměpisné šířky ovlivňují meandry/zákruty atmosférického proudění, které musí zdolávat členitý reliéf, zejména Skalisté hory …

Kdyby se oceánské proudění v severním Atlantiku zpomalilo, teplota v Atlantiku by poklesla o 5 stupňů Celsia, v Evropě o 10 stupňů, v Grónsku o 15 stupňů, kdyby se zastavilo, vypukla by na severní polokouli „ mírná“ doba ledová (např. by zamrzla moře kolem severní Evropy)