Jo 1864 jsem viděl a na evropské poměry slušná produkce (sice tam z chudáka dánského premiéra udělali šíleného nacionalistu a jako snad ve všech skandinávských filmech poslední doby tam musela být i nějaká punk holka. ale OK). *15* Škoda, že tam vůbec nebyla ani zmínka o tom, že vedle Prušáků tam bojovalo proti Dánsku i Rakousko. Bohužel, co se týče zpracování tohoto období, tak pořád máme co dohánět. Takový Gettysburg od Amíků je v tomhle na míle daleko před ostatní konkurencí.

Já netvrdím, že se formace nemohly sem tam rozbít, ale tohle mi prostě přijde, jako scéna z Patriota, kde americká milice rozehnala červenokabátníky hurá halabala útokem. Prostě taková ta scéna na efekt. Dokázal bych to ale pochopit například v situaci, kdy se už útok na bodák povedl a nepřítel se začal v panice stahovat, takže by útok mohl pokračovat tímhle způsobem. Morálka mohla hrát svoji roli, ovšem zpravidla ta strana která se na disciplínu vykašlala, nakonec skončila v tomto období na straně poražených.

Ano to je pravda, ale zdá se mi, že tou představou, že boj ve formacích nebo podle soudobých úvah musel být při každém útoku pěkně úhledný, případně dle teoretických pravidel za každou cenu, se příliš uvazujeme a zevšeobecňujeme. Ukázku z kuší s asociací na středověk bych opravdu vynechal, protože je asi nejnevěrohodnější a budu se držet především té scény "napoleonské éry". Nechci tvrdit, že ta urá "epic" scéna, která se v traileru objevila musela být standardem a věřím tomu, že z vojenské teorie i z hlediska stavu a výbavy armád neměla v poli moc valnou hodnotu, zároveň však nevylučuju její historickou existenci. Celá ta scéna se nezdá být nějak tak ahistorická a přepálená. Těžko se věří při případných úvahách o vlivu neudržitelnosti formace v útoku, chaosu a zákonitostem vzniklého bojiště, masovosti nasazených jednotek a útoku proti určitým terénům, že se nemohl objevit takový případ, kdy třeba zoufalou naléhavosti nebo záměrností takto nebyly nasazeny ne úplně předpisově uspořádané formace do rychlejší, hromadnější a chaotičtějí přímé zteče i za cenu její reálné neefektivnosti a zbytečnosti. Scéna v traileru vyvolává dojem, že aktér běží bojištěm dramaticky jak na dráze až do prčic, ale i za cenu toho, že není vidět nepřítel, je těžko určující, kde by měla být ta teoretická vzálenost pro útok.

Pracuji s tou myšlenkou, že navzdory tomu, co dnes říká a říkala teorie a předpokládaly vojenské příručky, se chování a pohyb po bojištích v ostrých střetech v nekterých případech nemusel tak vyvíjet a naopak se v závislosti na situaci individualizoval a přímý boj a předpoklad bojujících jednotek nemusel probíhat tak striktně jak si myslíme. Není to to, že bych pochyboval nad tenkrát volenou taktikou, spíše ten fakt, že kromě obecných popisů a vyprávění na těch bojištích a co se tam vše skuteně mezi jednotlivci i bojujícími skupinami odehrálo, nikdo z nás nebyl přímým pozorovatelem a účastníkem, což nás dost v tom posouzení a autentickém hodnocení limituje.