Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Od 50. let 20. století[zdroj?] změnil průmysl indická města. Vedle tradičních výrobků, např. bavlny a hedvábí, se vyrábějí těžké stroje a elektrické zboží. Bohatá ložiska ropy a uhlí poskytují energii továrnám a vyrábějí více než polovinu elektrické energie, která se v zemi spotřebuje (o importu energie vyjednává indická vláda ve velkých projektech jako např. Transafghánský plynovod). Během posledních zhruba tří dekád se také zvýšil význam služeb a čím dál více Indů pracuje v cestovním ruchu, bankovnictví a spojích. V zahraničí jsou Indové a jejich firmy úspěšní v oblasti IT, talentovaní indičtí vědci si nezřídka volí kariéru v Silicon Valley nebo prestižních amerických vědeckých ústavech; fenoménem se též stal outsourcing indických telemarketerů a telefonních operátorů pro větší americké korporace – zejména v první dekádě 21. století. Ve stejné době se o potenciálu Indie (stejně jako Číny) začíná mluvit jako o obrovském „vynořujícím se trhu“ s pevně rostoucí ekonomikou, zvyšující se životní úrovní i kupní silou více než miliardy jejích obyvatel. Od roku 2001 se Indie stala součástí volného hospodářského uskupení známého pod akronymem BRICS.

Věda a technika[editovat | editovat zdroj]
Astronomie a kosmonautika[editovat | editovat zdroj]
Indický kosmonaut Rákéš Šarma
V srpnu 1969 byla založena Indická kosmická agentura (anglicky ISRO – Indian Space Research Organisation). Dnes v ní pracuje kolem 20 tisíc lidí a řídí několik misí současně.
14. listopadu 2008 dopadla na povrch Měsíce první indická sonda. Oddělila se z družice Čandraján-1, která byla ze Země vyslána 22. října 2008.[16] Indie se tak stala další mocností, která dokázala přistání na Měsíci zvládnout.
Indický solární program plánuje výstavbu solárních zařízení o výkonu 200 gigawattů do roku 2050, zhruba o třetinu více než byla celková indická energetická výrobní kapacita v roce 2009. Projekt má přinést až 100 tisíc nových pracovních míst a po svém dokončení zabránit každoročně emisím asi 434 milionů tun oxidu uhličitého. Celkové náklady jsou odhadovány asi na 20 miliard dolarů.[17]
Mars Orbiter Mission je mise ISRO, která má za cíl pomocí sondy Mangalaján průzkum planety Mars, zejména její atmosféry. První plánování pro ni byla započata už v roce 2010 a indická vláda ji schválila v roce 2012. Její rozpočet je 4,54 miliardy INR, což je (relativně malých) 74 milionů dolarů.[18]

už jsi nám tu popsal svůj jediný program tvého mozku dál prosím už nezvracej

... prostě je stejnej jako já Sajmon!