Best of 2025: Nejlepší audiovizuální styl
-
Těch audiovizuálních skvostů bylo za rok 2025 strašně moc. Skutečně nevím, co bych vybral dřív. Čili abecedně:
Absolum - absolutně skvostný vizuál a la Mike Mignola.
Clair Obscur: Expedition 33 - Skost, ať si nadává kdo chce jak chce. Nezájem. Originalita, vizuál v topu, hudba úžasná, hromady nápadů, klasická francouzská originalita.
DRAGON QUEST I & II HD-2D Remake - Nádherné JRPG pro fotříky/pamětníky, úžasná fantasy hudba rozkládající se snad na 7 CD!
Ghost of Yōtei - Ano, na hranici kýče, ale stále to jako celek funguje. Grafika i soundtrack.
Hades II - vizuální, maniakálně detailní masterpiece, hudba taktéž velmi povedená.
Hollow Knight: Silksong - Zcela originální a svojský vizuál i hudba. Návrhy monster, všeho v tomto světě je perfektní.
Kingdom Come II - jednoznačně soundtrack roku 2025 + ty výhledy při úsvitu/západu slunce! Romantika jako prase!
Mandragora: Whispers of the Witch Tree - jedna z nej her roku + ten vizuál mě prostě bere. Nádherná věc!
Octopath Traveler 0 - Velmi pěkný pixel art kombinující 2d + 3d a tradičně i soundtrack se povedl.
Rue Valley - Naprosto nevídaný grafický styl, ze kterého mi spadla čelist.
South Of Midnight - Jedna z nejnádhernějších her roku a soundtrack je naprostá špička. Škoda, že hra velmi zbytečně zapadla díky nesmyslným nařčením z woke propagandy. Jedna z nejnádhernějších, nejemotivnějších her roku. Stylizace je na mistrovské úrovni.Stellar Blade - Complete Edition (pro PC) - za mě vynikající po obou stránkách.
Terminator 2D: NO FATE - Špičkový pixel art + parádní soundtrack čerpající z původního filmového soundtracku.
The Alters - Velmi silné momenty ve vizuálu i naléhavé "sci-fi hudbě".
The Midnight Walk - Velmi zajímavá stylizace a la Neverhood. Parádní výtvor, ale na hudbu si nevzpomínám...
The Outer Worlds 2 - Má obsidianí srdcovka a láska, jako vše, co Obsidiani stvoří a vydají (hlavně tedy ale Pillars of Eternity svět). Grafika je stále krásná a originálně pojatá + všechna rádia ve hře jsou prostě super. Hra přetéká detaily, jak to mám rád a fotím na každém kroku.
Wuchang: Fallen Feathers - A opět jiná škatulka; vizuál na plné grafické pecky skovstný a hudba jakbysmet.
Je toho strašně moc. Vyjmenoval jsem pouze hry, které to dělají po svém a na které jsem si vzpomněl. Těch pecek bylo ale samozřejmě víc. Jako např. bloumání krajinou a poslech hudby v Death Stranding 2. -
Silent Hill f.
-
Za mě nejlepší styl tohoto desetileté má serie Ghost of. Cinematický vizuál, kde každá scéna je božská.
E33 má luxusní filmečky, ale přepálené pastelové barvy a všudypřítomná hnědo-zlatá se mi časem začaly zajídat.
-
To naozaj prisudzujete taký veľký význam Goty oceneniam ?
Už len to, že každý rok sa rozda rôzny počet a to, že ich počet neustále rastie má mizivu výpovednú hodnotu.
Kedysi ich nebolo ani 50 a teraz ich máme stovky... To budem veriť radšej výslednej známke na Metacritics.
-
překvapuje mě ten konsensus skoro ve všem tento rok, jako by se vytratil vlastní názor. Přece jenom vyšlo x dobrých her a zrovna letos mi to přijde fakt vyrovnané. Když vezmu loni i předloni, tak Zelda jako sequel byla schopna získat přes 100 Goty, AW2 60, i u rekordního Elden Ring, získal God of War 2 přes 100Goty. Letos jsou stejně silné sequely Hades2, Silksong, Death Stranding 2, KCD2, SIlent Hill:f, který bych tu zrovna rád viděl v téhle kategorii.
Hlavně umělecká složka je tak subjektivní, někomu může E33 připadat jako nebetyčný ký,č někomu naopak může učarovat, ale ta uniformnost a konsensus skrz internet je podivuhodný.
-
-
Značnou roli bude hrát právě to, že vše co jsi zmiňoval, jsou pokračování, které aspoň částečně čerpají audiovizuál i další aspekty z předchůdců. E33 je novinka, která zatím není okoukaná.
-
-
někde jsem četl, že je to největší hra v historii. davová psychóza dosahuje vrcholu:)
-
-
To samé lidé tvrdili před pár lety o BG3. A ještě dřív o Elden Ring. A ještě dřív o Zaklínač 3.
Problém je v tom, že lidi mají krátkou pamět. Když "běžný hráč" řekne "nejlepší hra v historii", tak tím reálně myslí "nej hra za poslední 2 roky".
Já bych to moc nehrotil, co kdo vypustil za kdejakou blbost. 😎
-
-
Dovolím si odlišný názor. Z E33 mám pocit že ačkoliv je to skvělá hra, tak IMO se jí nebude inspirovat tolik studií kolik se inspirovalo Zaklínačem 3 (ještě stále po tolika letech menší studia ohlašují hry se slovanskou mytologií a folklórem), nebo Elden Ring který způsobil opětovný boom Soulslike.
BG3 je anomálie a vytvořit znovu tak reaktivní RPG si jen tak nikdo netroufne (a proto lituji kohokoliv kdo dostane na starost BG4).
A nakonec E33 je srdcem spíše JRPG kterých tu již bylo nespočet a kromě dojemného příběhu a krásného soundtracku mě nenapadá čím by mělo zanechat stopu i pro následující generace her. Sakra rád se budu mýlit.
-
-
Tak krásný a dojemný příběh je základ každého RPG ne?
Já bohužel Claire ještě nehrál, ale např. Zaklínače 3 si pamatuju hlavně kvůli příběhu, protože souboják měl zcela průměrnej a jeho prvky byly v podstatě taky derivát z ostatních her a je to věc na kterou bych raději ani nevzpomínal. A při těch bujarých oslavách kdy taky sbíral jedno ocenění za druhým, tak když jsem si dovolil označit souboják za nejslabší část celé hry (a je to věc kterou provozuješ ve hře nejčastěji) tak jsem byl za hatera a já nevím co všechno. Zajímavý jak mi po letech až opadla euforie začali lidi najednou v tomhle dávat za pravdu a ještě mi říkali že bez modu je ten souboják vyloženě otravnej (a takhle silný slova jsem qni já tehdy nepoužil). Tolik k zanechání stopy...
Chci tím říct že pokud Claire zanechá stopu příběhem, tak to za mě není málo...
-
-
Witcher 3 měl neskutečnou atmosféru a stejně jako E33 krásnou hudbu a dobrý příběh. Osobně v E33 necítím to, co jsem cítil při prvním pohledu z balkónu pevnosti Kaer Morhen.
W3 měl výhodu že již delší dobu byl mezi lidmi hlad po objevování vlastních kulturních kořenů které byly christianizací často zapomenuty a nikdo se k nim nechtěl moc vracet. Alespoň já měl dojem že najednou nastal ohromný boom ve vytváření čehokoli týkající se slovanské mytologie.
Větší impakt mělo BG3 a Elden Ring, ačkoliv stejně tak můžeš říct že ER nepřišel s ničím inovativním a pouze je to hezčí DS v otevřeném světě. Stejně lze říct že BG3 je v podstatě reskinovaný DOS2. Když chce člověk hledat negativa, vždy se najdou. E33 je super, ale vážně přemýšlím jaký přínos pro další hry bude mít. Jestli nějaký pozitivní, tak jedině skvěle.
-
-
E33 je imho podobný příklad jako ER či BG3. ER přinesl Souslike do mainstreamu, většina mainstreamu nebude řešit tu skvělou exploraci, ale spíše určitou přístupnost a možnost porazit pár bossů. BG3 přinesl CRPG do mainstreamu. E33 přinesl JRPG asi po 30letech do západní mainstreamu. Co hráči JRPG znají roky, spousty západních hráčů zažilo poprvé a to mladších a starších. Vlastně tohle by se dalo říci o spoustě oceněných hrách.
Když se budeš bavit s hardcore Souslike fandy, tak je velká šance, že ti řeknou, že nejlepší hra je první Dark Souls či Bloodborne. U CRPG to může P:T, Fallout 1,2, BG 1,2 nebo klidně Pathfinder. U JRPG to budou desítky her, ze kterých Claire čerpá. Ač mám Witchera 3 rád, tak je to taky nejpřístupnější hra ze série a taky mířila na mainstream.
Claire může mít dopad tím, že západní či čínští tvůrci budou zkoušet taky ve větší míře JRPG
Nechci to říkat nahlas, ale pochybuji, že i třeba zdejší redakce ví, odkud je příběh Claire opsán.
Jinak W3 je deset let stará hra, v té době nebyl tak trendy tik tok, nebyl tak trendy instagram, teď se hype šíří ještě více než v minulosti.
Já to vidím na ResetEra, lidi tam vyhledávají každou GOTY z instagramu, aby Claire měla co nejvíce GOTy v historii. A takhle se říší hype.
-
-
Reakce na příspěvek:
Odkud je prosím příběh opsán. Mě totiž víc než samotná hra zaujal ten konflikt na pozadí mezi Malíři a Spisovateli.
-
-
Reakce na příspěvek:
A malíří a malovani obrazu je pak z Ringed City.
Malířka z DLC Ashes of Ariandel je bytost schopná vytvářet celé uzavřené reality prostřednictvím malby. Malované světy v univerzu Dark Souls nejsou symbolické ani iluzorní, ale skutečné dimenze, do nichž lze fyzicky vstoupit a žít v nich. Malířka nevytváří pouhé obrazy, ale nové světy s vlastním časem, prostorem a zákony existence. Proces tvorby světa není okamžitý ani bezpodmínečný. Každý malovaný svět vzniká z popela světa předchozího – starý obraz musí být spálen, aby mohl nový vzniknout. Oheň zde neznamená zkázu, ale transformační akt, který poskytne základ pro další realitu. Bez konce nemůže dojít ke stvoření.
Malířka ke své tvorbě potřebuje také temnou krev, což je pravděpodobně esence Dark Soulu nebo jeho fragmentů. Tato krev dává novému světu hloubku, stabilitu a schopnost trvat bez závislosti na Prvním plameni. Díky tomu může vzniknout svět „chladný a jemný“, který není podřízen cyklu ohně.
Její schopnosti jsou především tvůrčí, nikoli destruktivní. Malířka sama nebojuje, nevládne silou a nezasahuje do světa násilím. Její moc spočívá v tom, že dokáže definovat samotnou strukturu reality – rozhoduje, jaký svět vznikne, jaké bytosti v něm budou moci existovat a jaký vztah bude mít k ohni, temnotě a času.
-
Reakce na příspěvek:
A ještě opsaní lore v rámci Goomage a omezenosti věku je z Xenoblade Chronicles 3. Xenoblade Chronicles 3 se odehrává ve světě Aionios, který vznikl spojením dvou realit z předchozích her – světa Bionis/Mechonis (XC1) a Alrestu (XC2). Tento proces spojení měl být přirozený a řízený, ale byl narušen, což vedlo ke vzniku nestabilního, „zamrzlého“ světa. Aionios je ovládán dvěma státy, Keves a Agnus, které vedou nekonečnou válku. Válka však není politická ani ideologická – je systémová. Vojáci obou stran jsou uměle vytvářeni, žijí pouze proto, aby bojovali, a jejich životní energie slouží k udržování samotného světa.
Nad tímto systémem stojí entita zvaná Moebius. Moebius nejsou klasickými bohy ani tyrany, ale manifestací lidského strachu ze změny a smrti. Jejich cílem je zastavit čas v jednom nekonečném „teď“, protože budoucnost znamená nejistotu a konečnost. Aionios je tedy svět, který existuje jen proto, aby se nic skutečně neposunulo dál. Lidé v Aioniosu nejsou přirozeně narozeni. Jsou vytvářeni v líhních a okamžitě vstupují do vojenského života. Každý voják má přesně vymezenou délku života 10 let. Roky se nepočítají od narození, ale od „aktivace“ Každý rok je označen jako jeden term Po dosažení desátého termu následuje smrt
Smrt však není vnímána jako tragédie, ale jako rituál zvaný Homecoming. Voják, který přežil deset let, je oslavován a jeho životní energie je symbolicky „navrácena“ světu – ve skutečnosti je však pouze spotřebována systémem, který Moebius udržuje.
-
Reakce na příspěvek:
The Evil Within. Ruvik, vlastním jménem Ruben Victoriano, vyrůstal se svou sestrou Laurou na odlehlém rodinném sídle. Mezi sourozenci existovalo velmi silné citové pouto, které bylo pro Ruvika klíčové, protože rodiče byli chladní a odtažití. Laura byla pro Ruvika jediným skutečným emocionálním záchytným bodem a zároveň symbolem bezpečí a domova. Rodinná tragédie nastala ve chvíli, kdy bylo sídlo úmyslně zapáleno. Rodiče uhořeli a Laura utrpěla těžké popáleniny, kterým později podlehla. Ruvik přežil, ale zůstal nejen fyzicky znetvořený, nýbrž i psychicky zlomený. Tato událost se stala jádrem jeho traumatu a definitivně přerušila jeho schopnost žít v běžné realitě.
Jako mimořádně inteligentní vědec se Ruvik zapojil do vývoje technologie STEM, která měla původně sloužit k propojení lidských myslí a léčbě psychických poruch. Pro Ruvika však STEM nepředstavoval nástroj pomoci, ale únik. Viděl v něm možnost vytvořit prostor, kde by mohl znovu existovat svět před tragédií, svět, ve kterém by Laura nebyla mrtvá. Organizace Mobius se Ruvika pokusila zbavit kontroly nad projektem a jeho výzkum si přivlastnit. Při tomto převzetí byl Ruvik těžce zraněn a jeho tělo bylo udržováno při životě jen v minimálním stavu. Jeho mozek se stal jádrem systému STEM, čímž došlo k nevratnému spojení jeho vědomí s technologií.
V tomto okamžiku vznikl Ruvikův vlastní vesmír. Sdílená mentální realita STEMu byla zcela pohlcena jeho traumatem, vzpomínkami a bolestí. Prostředí se neustále rozpadá a přepisuje, čas se chová nestabilně a nepřátelé nejsou náhodní, ale představují fragmenty jeho utrpení, viny a potlačených vzpomínek. Laura se v tomto světě objevuje jako tichá, téměř posvátná přítomnost, která není zdrojem zla, ale jeho motivací i prokletím.
V podstatě skoro 1:1 hlavní premisa Story.
-
-
Reakce na příspěvek:
Vyčerpávající. Díky. Očekávám, že po velkém úspěchu bude sequel, který se bude odehrávat v nějaké knize 😀
-
-
Reakce na příspěvek:
Nemám nic proti inspiraci, co je v současnosti původního, že jo. Ani ty hry, které Claire opsal, nejsou původní. Ale tohle je za hranici inspirace. Z toho Evil Within dokonce opsali 1:1 rodinou tragédii a katalyzátor celého story, vytvoření vlastního vesmíru, kde se ta tragédie nestala. To je na hranici morálky. To, že na to profi novináři skáčou, snad nemá cenu ani komentovat.
Příběhová struktura The Evil Within je těžká, je tam opravdu těžká narace, musíš hodně číst a lidi neradi čtou, takže chápu, že ten příběh skoro nikdo nezná, ale já ho znám. Teď ho už znáš ty :).
Goomage a Homecoming z Xenoblade Chronicles 3. To je úplně stejná pisnička. Claire se to značí skrýt za estetiku, ale základ 1:1. Opět výhoda pro Claire, Xenoblade hardcore JRPG uzamčené na Switchi, kde to kupuji jenom fandové a hra je mimo dosah mainstreamu. Když lidi viděli Goomage, tak si mohli nadělat do trnek, protože kolik lidí si to takhle spojí?
Ringed City a vytváření obrazů jako živých světů. Samozřejmě Dark Souls inspirovaná Dorianem Grayem, ovšem zase až moc podobné názvy. V Ringed City Painting lady, tady Paintress. Design dost podobný, dlouhé vlasy, vytváření světů ,kde se dá uniknout před nějakými hnusnými události.
-
-
-
-
-
-
Zaklínač nezanechal stopu příběhem bych řekl, vlastně příběh je zcela průměrný stejně jako u Claire. Zaklínač zanechal stopu skvělou atmosférou, postavami, vedlejšími questy, sice ne dobrou exploraci ale krásně vytvořeným světem, kde jsi mohl jezdit v atmosferických vesničkách, lesích, kde u toho hrála pasující hudba, první kapitoly bych řekl, že byly takové až meditativní, to se potom rozbilo, ale pořád to bylo nadstandardní.
Já jsem tady psal pod příběh u Claire, že je to složenina tři her a ono to tak je. Nikdo na to nezareagoval, nikoho to nezajímalo, co za hry inspirovalo Claire. Tak já se k tomu vrátím. Xenoblade Chronicles 3, z tama použili tu omezenost života. XC3 máš 10 let, tady jsi měl svoje číslo na Monolithu. Vytvoření vlastního světa po tragédii je opsané z The Evil Within, tady to opsali i s požárem a ztrátou příbuzného a potom DS3, kde opsali malířku a v podstatě i design.
Když ty hry znáš, hrál jsi je, tak na tebe takový příběh nemůže nikdy zapůsobit. Výhoda Claire je, že ty hry nikdo moc nehrál krom DS3, ale Ringed City dohrálo zase málo lidi.
-
-
Přestal jsem číst u "Já jsem tady psal pod příběh u Claire, že je to složenina tři her a ono to tak je." protože nevím jestli bereš ohledy na to že jsem Claire ještě nehrál. Spoileruješ, nebo si to můžu dočíst?
-
-
Reakce na příspěvek:
Já bych řekl, že beru ohledy, je to hodně zeširoka napsané a nechodil jsem do detailu, ale rozhodně ti to může určitý spoiler předat. Vlastně pokud jsi hru nehrál, tak to ani nečti, stejně bychom to nemohli probrat, takže je to zbytečné. Možná si na to vzpomeň, až to dohraješ a vyhledej si synopse Xenoblade Chronicles 3, The Evil Within.
-
-
-
-
-
-
-
takže v nejlepším vizuálu se hodnotí krásně audio... no. ok.
-
-
Jo no, koho to napadlo, viď? Hodnotit v audiovizuálu kromě vizuálu i audio...
-
-
máte pravdu, text v mojí reakci je naprosto kokotský. špatně vyjádřeno.
jde o to, že mi ta hra nepřijde prostě tak dobrá, protože mě nebaví... ani se mi nelíbí jako něco tak extra, jakse to prezentuje.
audio čistě má lepší gothic 3, orchestrální. to byla šmakuláda.
https://www.youtube.com/watch?v=sinS4FgZ2sw
odpusťte, ale jestli clair sahá něhjakým způsobem po paty, "audiu" od g3 ...... tak asi hodnotíme jiné aspekty...
-
tak je škoda, že ho redakce nehodnotí. Audio-design není hudební doprovod, o kterém píší v tomhle článku.. Na to měli nejlepší soundtrack.
😬
-
-
-
Já bych tam drze přihodil Dispatch.
-
-
Dispatch má dobrý vizuál. Bohužel audio je dost subjektivní. Synthwave hudební žánr není úplně pro každého.
-
-
Uvidíme co na to lito 🤔
-
-
Možná mu to bude lito.
-
-
Nedostal banána? Je nějak nezvykle ticho.
-
-
Vypadá to tak.
-
-
-