10 důvodů, proč byl Oblivion ve své době revoluční
-
Taky jsem tuhle hru hral par tydnu po vydani ale nemuzu rict ze bych se u ni nejak zvlast bavil. I kdyz jsem tou dobou bral hrani hodne vazne a jel to na cerstve porizene 8800GTX, a musim rict ze na svoji dobu byla grafika opravdu dobra, i tak me ta hra nechytla: otevirani zamku, repetetivni jeskyne, levelovani nepratel spolecne s hracem (tohle jsem vzdy ve hrach vylozene nesnasel) a mnoho dalsiho co uz si nevzpomenu, ale na jednu vec si rozhodne vzpomenu - dialogy s npc byly proste takove jako je umi delat jenom bethesda. Jako dohral jsem to do konce ale byl jsem rad ze uz to skoncilo, a hrat to znovu s jinim buildem nepripadalo vubec do uvahy. Co se me tyce 6/10
-
Taky jsem tuhle hru hral par tydnu po vydani ale nemuzu rict ze bych se u ni nejak zvlast bavil. I kdyz jsem tou dobou bral hrani hodne vazne a jel to na cerstve porizene 8800GTX, a musim rict ze na svoji dobu byla grafika opravdu dobra, i tak me ta hra nechytla: otevirani zamku, repetetivni jeskyne, levelovani nepratel spolecne s hracem (tohle jsem vzdy ve hrach vylozene nesnasel) a mnoho dalsiho co uz si nevzpomenu, ale na jednu vec si rozhodne vzpomenu - dialogy s npc byly proste takove jako je umi delat jenom bethesda. Jako dohral jsem to do konce ale byl jsem rad ze uz to skoncilo, a hrat to znovu s jinim buildem nepripadalo vubec do uvahy. Co se me tyce 6/10
-
Ty barvy byly tenkrát skvělý, peklo byl pěkný barevný kontrast, ale hrozná nuda a vopruz. Tam už bych se vracet nechtěl.
-
Oblivion byl supr. Není to pro mě sice srdcovka jako Morrowind, ale dohrál jsem ho a rád na něj vzpomínám.
A k tomu AI mám taky vtipný zážitek, jak občas haprovala. To sem si tak u jednoho městečka usmyslel, že ukradnu koně. Skočil jsem na něj a ejhle - viděl mě strážný a šel po mě. Což je logické. Loadnul jsem kousek zpět, vychytal si, až strážný zajde za roh a skočil na koně. Pak jsem na tom koni kolem toho samého strážného projel a byl v klidu, zdravil. Což bych ještě bral (holt mě strážný neviděl přímo, jako koně kradu, tak to neřešil). Na tom koni jsem přejel půl světa k nějaké osadě. Projíždím kolem dalšího strážného, ten mi kyne. Slezu z koně, prokecnu pár lidí, včetně tohoto strážného, vše OK. Pak na toho samého koně nasednu a v tu chvíli na mě tento strážný, který mě na koni viděl přijíždět, okamžitě vystartuje, že koně kradu :-D Prostě zjevně systém byl nastavený tak, že kůň "není můj", ale jakýkoliv strážný to vyhodnotí jen ve chvíli, kdy mě vidí na něj nasedat. Dost mě to pobavilo - stážný o půl světa dál ví, že kůň je kradený, ale docvakne mu to až po přátelském pokecu poté, co na koně sednu :-D
-
Min. dva (modding a otevřený svět) z těch jmenovaných důvodů jsou falešné, neboť byly přítomny již v Morrowindu.
V čem byl naopak Oblivion opravdu revoluční byly zbytečná mini-DLC typu Horse Armor, které měly jedinný účel - zkásnout hráče na blbostech.
-
vraj to ma vajst 21.04.2025, co je za rohom , no uvidime. Bude recenzia tohto remastru?
-
-
Jooo, ale po vydání, nemáme s předstihem, protože je to moc tajné 😬
-
-
Nevím no, moje vzpomínky jsou přesně opačné - Oblivion byl RPG na mínus první, protože systém hry totálně vymazal podstatu toho, co dělá z RPG, RPG :-) Celý svět leveloval se mnou a bylo to tak absurdní, že doslova v jednu vteřinu měli všichni kovové meče a o sekundu později drželi v rukou meče skleněné/emeraldové. Pocit, že sílím, že jsem lepší v Oblivioin neexistoval což mě totálně znechutilo a nikdy jsem se k němu nevrátil.
-
-
Tak tady asi dost záleží na definici.
Jestli za RPG považuješ to, že jsou tam čísílka, co se zlepšují.
Nebo jestli ten roleplay, že tahle série nabídla otevřený svět a obrovskou volnost kde jsi mohl sto hodin ignorovat hlavní quest a pořád měl co dělat.
Zrovna u série TES ten level scaling chápu (on je potřebný, pokud chceš dát hráči dát volnost. Pokud to uděláš jako třeba v Gothicu, tak sice je tam cítit to sílení, ale pořadí lokací a jak je procházíš je najednou lineární). Ale je fakt, že Oblivion to měl dost absurdní. To jak to řešil Morrowind či Skyrim to bylo mnohem lepší. A dost doufám, že u remaku Oblivionu to trošku opraví a přiblíží ostatním dílům. Bez toho nevím jestli se mi to bude chtít hrát.
-
-
No já se teda moc dobře necítil když mě po několika hodinách oddělal potkan...
-
nó právě, že v Gothicu cítíš nějakou odměnu,když leveluješ, a když se ti podaří porazit nepřítele v těžší lokaci, získat tam nějaký item apod. tak tu odměnu cítíš desetinásobně. S level scalingem ji necítíš nikdy a nijak.
Mně se Oblivion tehdy strašně líbil vizuálem, okrem planes of oblivion, to peklo je prostě hnusný a nechci v něm trávit 80% herní doby. Stejně tak ta mechanika zavírání bran a pořád dokola procházení těch věží pro ten šutr nahoře..uf.. musel jsem se hodně nutit to dohrát.
-
-
Jasně. Jde o to, že je to hra postavená na jiných základech. A jde to proti tomu co (imho) dělá tes tím, co ho učinilo výjimečným. A to je ta svoboda. Vylezeš z vězení a můžeš jít defakto kamkoliv - nejsi vázanej na to, kam tě vede hlavní příběh. Máš tam vlastně několik main questů (story + guildy) a které budeš hrát, v jakém pořadí, do kterého města zavítáš jako první... je na tobě. A pokud chceš tohle nabídnout tak tam nějaký level scaling potřebuješ. Bez toho je to jiná har "prvně musíš jít sem, protože jinde tě sežežou. Až to dokončíš, dáme ti expy a odměny akorát dost na to, aby jsi mohl do lokace B..."
Ono i ten Gothic měl defacto level scaling. Jen dosažený jinak. Místo toho aby to hra dorovnávala dynamicky, tak máš exponenciální růst dovedností (aby jsi nepřeleveloval a když zaostáváš, tak to dohnal. A určitou výbavu dostáváš v hlavním questu, aby jsi měl vždy vybavení tak akorát). Ve výsledku, když se nad tím zamyslíš, tak jsi v místech jako doly, tábor skřetů byl vždy na (+-3 levely) stejném levelu a obtížnost tam byla nastavená (nascalovaná) přesně akorát aby to nebylo těžké, nebo lehké.
-
-
To je velmi dobrý koment ;) Zároveň to ale potvrzuje to co si myslím, tedy že v TES vlastně nemáš důvod se snažit, protože všude můžeš hned, a tím pádem žádnou odměnu nepotřebuješ. V Gothicu (nebo třeba Soulsovkách od Fromsoft.) velmi reálně narazíš na bariéru a nemůžeš dál, proto potřebuješ tu odměnu a máš z postupu radost. Celý je to vlastně fake sugarcoating, všechny hry jsou vlastně o ničem a postup v nich je jen prázdnej dopamin, jenže s tím asi všichni počítaj. Blbý je, že v TES se mi tohle nedostává. I když teda, můj nejoblíbenější TES je Morrowind a zrovna ten umí být pořádně těžkej a atmoška mi přijde taky mnohem lepší než Oblivion a Skyrim. Nedávno jsem dal nějakej modpack na Skyrim, mělo to asi 200gb, vypadalo to skvěle, ale vlastně jsem se tam proběhl a vypnul to :D Děsná nuda, dohrál jsem to jednou.
-
-
Ten dopaminový mechanismus Gothic a soulsovky versus TES funguje přesně tak, že pro tebe je odměnou postup do další lokace. TES se to snaží nahradit volností, ale něco tomu chybí. Podle mého nějaké zajímavé dovednosti, které bys dostával buď na úrovních nebo za větší questy v centrálních lokacích. Skyrim měl aspoň ty dračí dovednosti, ale nepřišlo mi zábavné je moc používat. Prostě jak leveling tak odměny za questy jsou celkem nudné a nenahradí to radost z poražení bosse v Dark Souls nebo dokončení lokace v Gothicu.
Pokud hraješ stolní RPGčko v otevřeném světě, kde tě příběh netáhne za ruku, tak je to vlastně podobné TES. Hráči se rozhodnou, kam půjdou a game master jim připraví pro dané místo questy, souboje a odměny. Pokud už to pro danou lokaci má vše připravené, stejně to musí naškálovat podle úrovně a dovedností postav, protože bez toho by to nefungovalo. Ne, v dobré stolní hře se nemůžeš přelevelovat a pak procházet souboji bez škrábnutí. Rozdíl oproti TES je v tom, že stolní hry mají jak předdefinované zajímavé schopnosti tak se game master snaží (pokud je dobrý) přizpůsobit dobrodružství tak, aby postavy využily aktuálně přístupné dovednosti a odměny jim buď daly něco zábavného navrch nebo aspoň zalepily mezery, které jim způsobovaly problémy. A taky je tam osobní přístup, který ve videohrách chybí.
-
-
-
-
Nejde mi ani tak o čísilka jako o to "cítit", že sílím v disciplínách, na které se zaměřuji. Co je na TES sérii dobré je fakt, že charakter leveluje v dovednostech děláním té které činnosti. To, co kdysi představil světu Dungeon Master, je podle mě nejlepší RPG mechanika a jsem moc rád, že to funguje stejně např. v KCD 1/2.
-
-
No mechanika dobrá. Jen na tom musíš udělat i dobrej systém. Jedkat to pak vede k divnému chování, když hrdina furt skáče jako koza. A zrovna Obvlivion měl levelování vázené na primární skilly, ale obtížnost (level nepřátel) na tvůj celkový level. Šlo to dost exploitovat. A přelevelovat se, nebo se omylem podlevelovat.
-
Zlepšovat se v tom, co trénuješ, je určitě dobrá mechanika, ale osobně bych ji bral jen jako dobrý základ. Ono totiž levelovat čísla a na základě nich nacházet lepší předměty, které se od těch horších liší většinou zase jen čísly, mi přijde nuda. Když se to pak potká s tím, že nepřátelé levelují úplně stejně, tak je to hrozně plochá hra.
Už Fallout (a možná i někdo před ním) přišel na to, že k číslům je třeba přidat i nějaké unikátní schopnosti, které je zábava používat nebo ti aspoň pomůžou se zbavit nějaké otravné činnosti. Tohle sice v TES bylo, ale v některých dílech to prostě působilo hrozně mdle. KC:D(1 i 2) má ty perky udělané určitě líp. Vlastně to mají lépe udělané i některé akční adventury nebo metroidvanie, které ti na určitém místě dají novou schopnost, která zajímavě promění hratelnost. Jenže ty většinou nemají otevřený svět.
Na začátku byla snaha využít výkon počítače k jemnějšímu a uvěřitelnějšímu nárůstu schopností a oprostit se tak od omezení stolních her (Dungeon Master), ale brzy se zjistilo, že je třeba některé mechaniky stolních RPGček vrátit zpátky, aby to nebylo jen o tom, že s rostoucími staty porážíš stále silnější nepřátele.
-
-
-
Jo to mne taky štvalo... Pro mně Oblivion byl takové pěkné kulisy mezi kterými se rád člověk prochází ale nedařilo se mi nechat se tím světem pohltit. Nejvíc fascinující mi nakonec přišlo tam cpát neuvěřitelný množsví módů a co si tak vybavuji tak právě levlování okolního světa byla první věc co jsem začal řešit...
-
-
S láskou vzpomínám na Score, kde se prezentovalo, že na prosluněné pasece v Oblivionu hráč chytí klíště a bude se muset potýkat s questem, jak se ho zbavit 😀
-
Mám radost že Bethesda nezatrhla práce na modifikací Skyblivion.
Bejt to overhaul pro GTA tak TakeTwo už pořádá křížovou výpravu.
-
-
Tak zrovna TES hry oficálně modování podporují. A to do té míry, že vycházely (nejsem si teď jistý po kolikátý díl) s ofiko editorem. Takže člověk vůbec nemusel být moder, aby vytvořil dungeon s questem. Takže pokud to vyjde s touhle podporou, tak asi nelze úplně čekat, že studio bude bojovat proti modifikacím. To je jako chválit, že Sony nebojovalo proti výtvorům v Dreams či LBP :-D
Srovnání s konkurencí, která si značku drží a modování nějak nepodporuje tu není úplně ideální.
-
-
oficiální editor měl již morrowind.
-
-
To sem hodně rád. :) Skoro i věřim, že ta modifikace bude lepší a počkam až na ní.
-
-
Pokud si pamatuju spravne, tak tam nejsou zachody, takze hra o nicem.