Gothic II Complete Classic – recenze legendárního RPG na Switch
-
Po patchi je gothic 1 hratelný bez chýb, zatial mám 70 hodín a žiadny problém.
Tá hra má atmosféru ktora vtiahne a nepustí, rovnako dvojka, a nie je to nostalgiou, ja som ju nehral 20 rokov a som nadšený.
No a plus cz titulky 👌
-
Na Xbox a PS by to nebylo?
-
Já tu asi po stopadesáté napíšu, že G2 hraju každej rok, od té doby co to vyšlo :D A vlastně pokaždé je to lepší (jasně, subjektivně) než cokoliv jinýho jsem ten rok hrál. Třeba letos.. BG3 jako fajn..ale že by mě to úplně vtáhlo to ne. Za to dát si po 5. G2 Návraty.. :D to je sebemrskačství.
-
Pan recenzent pracuje se zastaralými informacemi. Po velkém patchi je G1 na Switchi již velmi dobře hratelný. Problémy, které jsem před několika měsíci objevila, již jsou opraveny. Jinak je recenze moc dlouhá, jestli neumíte hodnotit stručně a jasně, zvážila bych změnu profese.
-
-
Máš super profilovku 😎. Není to ta paní, co by nejraději ty internety zakázala? Dej ji pán bůůů věčnou slávu. To byla vizionářka 😇
-
Tenhle věčný Games.cz running joke už by se měl konečně vyřešit, a Pavel se přiznat, že je pí. Pohlová jeho šikanátorské alterego 😀!
-
-
Tahle hra byl legendární, nadčasový počin. Zrovna nedávno, pár měsíců zpět, jsem si to po 20 letech střihnul znova s Night of the Raven a nějakým HD módem. Bavil jsem se u toho, žel bohu, mnohem lépe, než u většiny soudobých RPG titulů.
-
-
Dokonce jsem to i s chutí dohrál. U většiny dnešních AAA titulů se mi stává, že hru přestanu během týdne hrát a často ani nedohraji hlavní dějovou linku. Nějak mi ty soudobé herní mechaniky, ve většině případů, nevoní. V posledních několika letech jsem dohrál jen Cyberpunk a RDR2 a i u toho jsem docela špulil hubu a nebyl dvakrát odvařen. Mám subjektivní pocit, že dříve vycházelo více "legendárních" znovuhratelných titulů. V dnešní době to je tak jedna hra ročně, zbytek jsou takové "7/10".....neurazí, ale ani si z toho člověk nekecne na zadek.
-
-
Ono hlavně jde o to, že pod pojmem "dříve" si člověk představuje období celé dekády, často i víc. A srovnává to s tím, co hraje "teď"
Ale zkus vytáhnout náhodně Level nebo Score z devadesátek (myslím fakt náhodně, ne že si půjdeš vybrat nějaký s konkrétní hrou, z měsíce kdy víš, že toho zrovna bylo dost) a řekni kolik v něm najdeš recenzí na legendární, kultovní znovuhratelné hry, které považuješ za kvalitnější hry, než vychází nyní.
-
-
Tak k mému nápadu, koukám, že Score má online archiv. Takže to jde docela snadno.Z doby "dříve" jsem náhodně otevřel Score 33, nalistoval v DPF obsah a vidím seznam rezencí:
Alien Incident, Baku Baku, Battleground: Shiloh, Bud Trucker, Civic War, Dr. šílenec, Fable (1996 ne to od Molyneuxe!), Chessmaster 5000, In Pursuit of Greed, Pandora Directive, PBA Bowling, Pray for Death, Safe Cracker, Speed Rage, Starfighter 3000, Tripple play baseball, Z
Prostě samá nezapomenutelná klasika. :-D No... jsem rád za ty dnešní hry :-D
-
-
Vypadl ti (kromě dalšího braku) první Resident Evil. Score tehdy mělo pro Playstation extra rubriku, takže není pod recenzemi. A "Z" sice není nesmrtelnou klasikou, ale byla to velmi zajímavá a dobrá hra. Dnes by samozřejmě zapadla.
Ale pravdu máš v tom, že si to taky pamatuju v lepším světle :-D
-
-
Přidám se k tomu, že Z bylo zajímavý, jedna z her kde mě mrzelo, že jsem v té době neměl plnou verzi. Před časem dokonce vznikl oficiální port na Android, zrovna nedávno jsem ho zkoušel. Mimochodem, zrovna v tomhle Score v previews jsou Diablo i Starcraft! 😀
-
-
Mám v tištěné podobě jak Levely, tak Score, tak Gamestary, které vycházely řekněme mezi lety 1998 - 2008. Ano souhlasím, že když si namátkově vytáhneš Score 33 z půlky devadesátek, tak tam toho moc není. Asi si chtěl ilustrovat, jak zoufalé hry kdysi byly. To si mohl rovnou začít s přetřesem her na 16-bity....
Já měl na mysli hry spíše po roce 2000, kdy už začaly vycházet tituly, z kterých hráčům nebylo na zvracení ve smyslu otřesné vizualizace. Už jako 6 letej kluk jsem odmítal hrát Dooma. Ne proto, že bych se bál monster, ale prostě proto, že mi bylo na zvracení z toho otřesnýho rozlišení. Dtto Might and Magic VI, u toho mě udržel alespoň "role play". Jakžtakž se na to dalo koukat až od dob Aliens versus Predator někdy po roce 1999.
-
-
Asi už jsem starej. Ale já mám celé obdobý "po roce 2000" spojené s naříkáním hráčů, jak ty nové hry stojí za prd a jak to dřív bylo lepší :-D
Očividně mladší generace považuje i tohle období za to plné legendárních klasik :-D
A něco mi říká, že dnešní děcka budou v roce 2040 naříkat, jak roky 202x byly plné herních klasik a proč už nikdo nědělá tak skvělé hry :-D
Ono to ve výsledku nebude až tak o kvalitě her (ta je vzestupná), ale prostě tím, že jako děcko se na ně člověk dívá jinak než dospělej. A ze své první super hru je člověk odvařenej jinak, než z dvousté.
-
-
Reakce na příspěvek:
Vidím to stejně jako Glutton. Tyhle pocity, že "dneska už hry stojej za prd" jsou fakt tvořený primárně nostalgií. Je to prostě tím, že čím víc má člověk nahráno, tím víc je vůči tomu "kouzlu her" imunní. Logicky.
Já teď třeba s dcerou odehrál Immortals: Fenyx Rising. Ta hra není kdovíjaká bomba, je to sice příjemnej knock-off Zeldy, ale nic, o čem bych psal domů bábince. Nicméně. V jednom bodě, když jsem zrovna šplhal po gigantický soše zkamenělý Hydry, jsem si uvědomil, že "objektivně vzato" je ten svět tý hry vlastně strašně hezky udělanej, plnej zajímavejch míst a výzev a lokací s tou lákavou aurou dobrodružna a neznáma... A se mnou to teda moc nehejbalo, ale pak jsem se jednou podíval na dceru a došlo mi, že pro ní by tahle hra mohla být úplně klidně tím samým, čím byl pro mě první Gothic. Z toho já byl totiž v 10 úplně odvařenej, Kolonie pro mě byl úchvatně vykreslenej, realistickej svět plnej super mysteriózních a nebezpečnejch zákoutí... Jen na to vzpomínám, nabíhá mi z toho husina. Ale není to tím, že by Gothic byl tak-strašně-libovej. Bylo to tím, že moje standardy byly někde úplně jinde. Gothic byl dobrej, kor na svojí dobu, ale o dvacet let později už mám nahraný desítky her s mnohem lepším světem i atmosférou, ale s každou další z nich jsem zároveň otupělejší. Učím se těm her koukat do kuchyně, chápu jak fungujou a přicházím kvůli tomu o ten "sense of wonder", kterej mě tak naplnoval jako malýho kluka. Po Gothicu už se to povedlo jen Vampire: Masquerade - Bloodlines a pak... No, pak už jenom Elden Ringu, protože byl *o tolik jinej* než ostatní open worldy, na který jsem zvyklej.
Hry nejsou horší. To jen hráči si na ně časem chca nechca vypěstujou imunitu.
-
-
-
-
Máš podle mě naprostou pravdu. Všechno je samozřejmě o vkusu, ale zrovna po roce 2023 si stěžovat, že v dnešní době nevycházejí dobré hry, mi nepřijde úplně na místě.
Ale pokud se Ejdou nelíbilo RDR2, asi má zkrátka jiný vkus než většina. Mně mezitím roste backlog, protože ty úžasné hry nestíhám hrát.
-
-
RDR2 mě bavilo tak 4 večery, kdy jsem byl, přiznám, uchvácen. Po čase jsem zjistil, že je to vlastně jen naleštěné h***o a nejde tam nic dělat, sterilní mrtvej svět bez možnosti jakkoli výrazně ovlivnit herní scénář. Vše bylo předem dané, jasně nalajnované. Já si takhle 10/10 hru fakt nepředstavuji. Pro mě to je 8/10 a to jen proto, že jednooký mezi slepými králem.
-
-
-
-
Něco na tom bude, proto si hrozně vybírám, co nového budu hrát, tj co vím, že dohraji na pokud možno aspoň 99%.
Ze spousty titulů s 8-10 hodnoceními si za rok vyberu maximálně cca 2-3 tituly, kterým ten čas a dohrání dám. U zbytku tuším, že jsou moc dlouhé a neoslovily by mě na celou dobu kampaně a questů, tak je rovnou vynechám. Srdce mi to neláme...
-
-