Kdysi u CRT televizí to dávalo větší smysl, protože nebyly dokonale odstíněné. Na starší monitory se dokonce montovaly filtry, aby se do nich dalo bezpečně koukat celý den (novější už byly odstíněné lépe). U LCDček nebo OLED už to není zdaleka tak problematické. Z jaké vzdálenosti koukáš do mobilu nebo do knížky?

A jak píší kolegové dole: VR vizor má čočky, takže nekoukáš na displej přímo. Je to spíš jako kdybys koukal do mikroskopu, dalekohledu, nebo podobného optického zařízení.

5 cm je zbytečně daleko 🙂.

U headsetů s pancake čočkami to jsou 2 cm.

Na monitor se nemáš dívat příliš zblízka aby oči nebyly nucené zaostřovat na přehnaně krátkou vzdálenost.

VR headsety mají před displejem čočky, které jsou třeba u Questu 2 nastavené na 1,3 m zaostřovací vzdálenost pro oko, takže je to podobné jako sledování TV.

Keby si to mal 5cm od očí, tak na to nikdy nezaostriš. Preto tam sú šošovky, ktoré ten obraz posúvajú omnoho ďalej 🙂

Jojo, zel v Kayaku je mi taky uplne zle, coz me mrzi, protoze to byla hra, na kterou jsem se vazne tesila. A to puvodni vr vlastnim taky. Ale jsem zvedava, jestli se opravdu da “otrkat” a proste si casem zvyknout.

Na VR je dobrý zvykat si postupně. Ze začátku v něm trávit jen kratší dobu a u her kde je hráč na jednom místě, jako je třeba Moss. Potom přidat hry s pohybem teleportací a až po několika dnech hry s plynulým pohybem. A pokud je člověku i tak špatně tak se vrátit k teleportaci a plynulý pohyb zkusit znovu klidně až za několik týdnů. Většinou si tělo na pohyb ve VR časem zvykne.

Naopak je to hraní naprosto jiné, jakmile zkusíš osobně. Není to o třískání do objektů, ale trefování se. Je tam hodně táhlých not, který sleduješ pohybem. Spíš takový taneční pocit z toho. (A hudební alba jsou taky často specifický pro ně, hlavně ty v základu, bez DLC)

Jako doplněk na střídání s Beat saberem naprosto ideální.

njn Meta dělá drahoty, jinak by Beat Saber uvedli hned v první vlně. Zajímalo by mně jestli jeho vydání na PSVR2 za neco nevyhandlovali.