Tak jde čas s Civilizační - historie legendární strategie
-
Já jsem jeden z těch, co v 90. začínali na jedničce a bylo to fakt super. Pamatuji nekonečné začínání znovu a znovu ve snaze o nejlepší začátek. Bylo to jako droga, ještě jsem neměl vlastní PC, takže jsme od učitele IT na střední vyžebrali klíče a pařili do večera v učebně... prostě devádesátky jako vyšité v dobrém i zlém. Tehdy se na pravidla tak nějak zvysoka sral..o a učitelé ještě nebyli ustrašenci a nějaká elementární důvěra panovala. Dneska si moc nedokážu představit žáky, kteří bez dozoru v 21:00 zamykají školu :-D
Ale nejvíc v paměti mě utkvěla asi trojka. Tu jsem si užil maximálně a poskytla mi nejvíce herních zážitků.
Na sedmičku se těším, už to asi nebude to wow, ale přesto tahle série je moje srdcovka.
-
-
Taky jsem začínal na jedničce v učebně výpočetní techniky a i doma na tátově služebním notebooku (s černobílým displejem pro větší výzvu). Dvojka byla taky fajn a taky fantasy odbočka Master of Magic. Trojka mi už ale přišla divná. Ani nevím proč, možná jen postrádala jednoduchost a přímočarost starších dílů. Ale z nějakého důvodu mě bavilo konkurenční Call to Power 2. Pak jsem měl neherní období a k Civilizacím a jejich klonům jsem se už nevrátil.
-
-
Master of magic bylo zjevení z nebe. Pecka hra.
-
-
Super! Taky si pamatuju, jak jsme zůstávali po škole v “ivétéčkách” a pařili Quake 2 jen pod dozorem nějakého stážisty, který měl učebnu na starosti.
-
-
Ámen hoši ! To samé, do večera v učebně Quake a atd. Samozřejmě kromě toho i volné a svobodné lítání venku a různé skopičiny. To už dnešní dorost bohužel nezažije 🙁
-
Samozřejmě jsem zapomněl při vší té nostalgii poděkovat za pěkný a fundovaný článek. Tedy díky!
-
-
Rádo se stalo, snad jich teď budeme psát více!
-
-
-