Měli jsme kocourka. Narodil se doma v jídelně, moje žena dělala porodní asistentku, porod by pomalý a obtížný. Kocourek vyrůstal v plné péči a byl přesvědčen, že je mu vše dovoleno, včetně slídění na kuchyňské lince. Nikdy nedostal jediný pohlavek, jen nadávání od mé ženy - dělal na ni oči a  myslel si: ty hromy a blesky určitě jednou přejdou a bude zas dobře. Jako bych mu viděl do hlavičky. Bohužel, když mu byli něco přes půl roku, vyrazil v noci za kočkami a už se nevrátil.