Češi jsou konzervativní, přitom s penzí spolehájí na největší riziko. Stát
-
Lživé kecy. Největší riziko jsou penzijní a jiné fondy, nejmenší riziko je garance státu.
-
Můžeš mi říct co tento bordelstát garantuje? Ten akorát tak Agrofert s agentem Burešem.
-
Jasně, hlavně připojištění je důležité, kdy zúčastněným pojišťovnám se dle mého laického názoru, budou po léta na účtech sumarizovat poplatky. Pokud by se ale procentické odvody vrátily na výši počátku devadesátých let, odkdy byly ekonomickými Mičurinci několikrát pro plátce (zaměstnance, soukromníky i zaměstnavatele) snižovány až na 26% (1996), pak by průběžný důchodový systém bezproblémově fungoval s aktivním saldem, jako tehdy. Úprava z roku 2004 na 28% sice na chvíli aktivní výše dosáhla, ovšem s následným propadem do záporných hodnot. Výhodou tohoto rozumně vedeného "Bismarckovského systému", fungujícího od roku 1881, bylo současné naplňování i čerpání důchodového fondu, tedy využívání reálné hodnoty peněz (bez větší a dlouhodobé účasti bank a pojišťoven). V roce 1988 byl průměrný důchod ve výši 61% tehdejší průměrné čisté mzdy, V roce 2011 jsme "dosáhli" 55% průměrné čisté mzdy. Tedy, dle údajů Wikipedie, s 10% HDP jsme zdaleka nedosahovali průměru EU.