To si teda také myslím že se nemáme zase tak moc dobře jak to tady peníze redaktoři píší. Já teda vidím na vesnici že se páry důchodců skládají na to aby se vůbec postavil nový kurník pro slepice a vy tady píšete jak si kdo může jít na kávičku, to mi teda ale nehraje.

To jsou pouze hry s čísly a pavlačové kecy staré Blažkové. Pro českého důchodce bezvýznamná statistika.

Že se u nás v důchodech nerozevírají nůžky, je důsledek rovnostářství mezd zděděné z komunismu a v podstatě uplatňované i v současnosti. Je smutné, když si musí všichni příliš hlasitě říkat, že chtějí mít přidáno. A pokud si to přece jen vymůžou, hned to vrací i s úroky zásluhou inflace a zvýšenými životními náklady. To je samozřejmě u důchodců markantnější ještě víc. Proto je urážkou prostých lidí, když se vlády, ale i statistici honosí proklamacemi, že u nás roste životní úroveň. Už bylo dost času na to, aby se rozlišovali od sebe poctivci a podvodníci, pracanti a flákači, vzdělanci a hlupáci, odborníci a plebejci a především zaměstnanost potřebná a umělá. Ale v tom tady nebude pořádek nikdy.

Winston Spencer Churchill kdysi pronesl, že věří jen statistice, kterou sám zfalšoval. To není výčitka statistikům. Oni pracují s čísly. Ale reálný život se do nich často nevejde.

Chtělo by se říct, jak jsme tedy na tom dobře, co ti naši senioři pořád chtějí? Demografický a ekonomický pohled už tak potěšující nebude. Zkoušeli jste vážení žít z důchodu 12 000 v Praze jako samostatná osoba? Při takovém důchodu jste asi neměli peníze na koupi domu a jste odkázáni na nájemní bydlení. Tedy pokud jste "po komunistech nezdědili nějakou tu králíkárnu na sídlišti." To potom máte to privilegium umírat hlady v domácím prostředí. 

Praha se tak za čas stane městem relativně bohatých mladých, bohatých starých (restituenti, kteří jsou dááávno díky airbnb za vodou) a potom cizinců, kterým se u nás pořád žít vyplatí. To už není tak nažehlený pohled. 

Abeceda má 29 písmen a statistici někdy končí u "D." I můj příspěvek nepracuje se všemi proměnnými.