1. Od úpravy na základě rozhodnutí ÚS se zásluhovost opět SNÍŽILA, a to zejména v důsledku úpravy základní výměry důchodu minulý rok (z 9 na 10 % průměrné mzdy). Důchody z nízkých výdělků (nízkých odvodů pojistného) jsou tak relativně vyšší, což se týká samozřejmě i valorizace.

2. Pokud se týká výchovy dětí, do čtyř let věku dítěte je pro účely důchodu hodnocena jako náhradni doba pojištění, tj. stejně jako práce (jde-li o dítě znevýhodněné, tak již u I. stupně závislosti se uznává péče jako náhradní doba důchodového pojištění až do deseti let věku dítěte). Při výpočtu osobního vyměřovacího základu (a výše důchodu) jde přitom o dobu tzv. vyloučenou. Tj. nízké příjmy (Kč) za dobu péče jsou vyloučeny z dělence a doba péče (dny) jsou vyloučeny z dělitele. A díky tomu je doba péče ohodnocena pro účela důchodu tak, jako by v této době pečující osoba měla SVÉ průměrné příjmy v aktuální hodnotě peněz (v roce vyměření důchodu). Osobně mi to, v souvislosti s dalším, přijde přiměřené. Jen na okraj - to standardní uznávání až čtyřleté péče o děti "jako práce" a poskytování rodičovské za tu dobu je světový unikát.

3. Podle současných statistik ČSSZ pobírají muži důchod těsně nad 19 let a ženy těsně pod 28 let. I když mají muži (v souladu zejména s delší dobou pojištění díky pozdějšímu odchodu do dúchodu a v souladu s vyšším odvodem pojistného) důchody vyšší, průměrný muž za dobu důchodu "své" odvedené pojistné nevyčerpá, zatícmo průměrná žena "své" odvedené pojistné přečerpá o 80 - 90 %, a to mimo jiné i díky tomu, že jí byla péče uznána jako "odpracovaná" doba (ač nebylo žádné pojistné odváděno), takže má vyšší procentní výměru, jakož i díky tomu, že prostě ten důchod pobírá cca o polovinu déle, než její vrstevníci - muži.

4. Ženy tedy, pokud se týká důchodů, významně "těží" ze solidárnosti systému - jejich důchody jim v podstatě z 1/3 - 1/2 financují pracující muži. (Vůči mužům je systém solidární jen u sirotčích a invalidních důchodů, respektive v omezené míře i u vdoveckých.) Pokud bychom výrazně posílili zásluhovost (=odvedené pojistné), musely by se buď najít větší než malé dodatečné zdroje, nebo by se musely směrem k té zásluhovosti více upravit důchody žen, a to směrem dolů.

5. Dokážu si představit ocenění role matek za řádně výchované děti v tom, že by fungovala "asignace části pojistného" (nebo od odvodů a daně osvobozené mzdy), tedy že by určitá část odvodů (1 - 3 procentních bodů) pojistného dětí, případně i vnuků,  šla jako příplatek k důchodu přímo jejich předkům (matce, otci, babičce, připadně poměrně všem, pokud by tak potomek určil). MPSV říká, že by to bylo "strašně složité" (v éře počítačů!!!). Nicméně v Německu bez problémů takto od zaměstnanců i podnikatelů dělí "církevní daň" mezi círke a případné dobročinné organizace (pro ateisty) a funguje to roky bez problémů.