Reprodukce zvířecích zvuků je zcela závislá na způsobu vnímání tohoto zvuku jeho lidským příjemcem. Záleží na způsobu slyšení a jeho fonetické transformace. Fonetická trasformace je závislá za jazykové vybavenosti přijímajícícího subjektu. Takže pes je zakopán v jazyce, kterým přijímač mluví a v němž vnímá. Čech slyší taky v bučení kr.vy můůů, ale je naučen, že to je bůůů. Angličan slyší to samé, ale je naučen nazývat to můůů. K.áva v bučení vydává můůů i bůůů, záleží, co si člověk vybere. Kočka má tenčí hlásek, takže se to lépe reprodukuje stejně jako pes.
Do rrrdele, píšete článek o kr.vě a kr.va se nesmí napsat do příspěvku?!!! Běžte si vysr.t voko, vy d.bilní, sv.nští kr.téééni!!!! *16* *16* *16*

Vývoj jazyků lze sice zkoumat, avšak k čemu takový neaplikovatelny výzkum? A co slová mater, maťer,mať, mutter, mother nebo takové časté sloveso je, est, jesť, jesto, ist, is, ? Nezůstaly nám zde vlivy latiny ještě z období Řimske říše?