Jarní ‚rovnodennost‘ nastala o dva dny dřív. Jak je to možné?
-
Vlastně svým vyjádřením dokazujete, že tomu nerozumíte, pokud jste kantor tak to mluví samo za sebe, ani mne to nepřekvapuje. Píšete hloupost, že Slunce svítí na obě polokoule. Tak to nejde. Ve skutečnosti osvětluje naráz celou hlavní kružnici, tedy oba poledníky. Takže pokud máte na mysli západní polokouli a východní, která je formálně rozdělena kdysi zvoleným poledníkem v Greenwichi, tak jen velkou náhodou, což ale letos nebylo, bude na tomto poledníku nastávat rovnodennost a také na opačném pak ale uvidíte nicméně jen jednu polokouli, tu odvrácenou nikoliv, ale jelikož to bylo na obecném poledníku, takže toto ani náhodou, prostě zase jste "vedle" . Dále pokud máte na mysli jako severní a jižní, tak části obou těchto polokoulí (JEN ČÁSTI) osvětluje Slunce naráz po celý rok každý den, takže opět vedle. Prostě namyšlený kantor se učit se přeci nebude. Takže správná odpověď je, že je naráz osvícen celý poledník lambda a lambda + 180°, to v tu chvíli platí a jen na tomto rovnodennost nastává a na žádném jiném poledníku prostě rovnodennost nenastává.
-
Pan autor bohužel mluví o dvou různých věcech a dělá z toho senzaci a asi nechápe doopravdy podstatu rovnodennosti. Rovnodennost je takové geometrické postavení, kdy půdorysný průmět zemské osy do roviny ekliptiky svírá přesně pravý úhel se spojnicí střed Země a střed Slunce. Tehdy totiž je osvětlena ta celá hlavní kružnice na kouli (fakticky dva poledníky, lambda, lambda + 180°) jíž je natočena Země vůči Slunci naráz ve všech bodech. To je podstata rovnodennosti a z podstaty věci se tak může stát v jediný okamžik na jediné dvojici poledníků, jelikož totiž třeba vteřinu před tímto okamžikem ještě nemůže být naráz osvětlen "nějaký" poledník a jeho protějšek, ale jen z části, ony úsečky totiž nesvírají ještě pravý úhel ale něco méně, pak vteřinu po té je úhel větší než pi/2 a tak "nějaký" poledník opět nemůže být naráz osvětlen ve všech bodech. A samozřejmě, že pro lidi na jiném poledníku tedy fakticky rovnodennost vůbec nenastane, prostě je v jednom roce na jediném poledníku a jeho příslušném protějšku + 180°. Takže když se třeb řekne, že rovnodennost nastala v tolik a tolik hodin, tak to znamená, že na tom místě vůbec nenastala, ale je nutno ten poledník, kde opravdu nastala, dopočíst (pro chytré velmi snadno, stačí si uvědomit, kolik hodin musí být, když tedy Slunce naráz osvítí poledník a jeho protějšek +180°.)
Takhle se to totiž nevyučuje a vpodstatě kvůli namyšleným kantorům, kteří toto rovněž nechápou pak předávají lidem nicneříkající doslova řeči o přechodu přes nebeský rovník, to je totiž velmi matoucí a jen vedlejší efekt té příčiny hlavní, prostě musí být dodržen pravý úhel těch úseček. To s tím přechodem přes nebeský rovník je jen zdánlivý průmět těchto geometrických postavení vzájemných. Asi jako Slunce se pohybuje na obloze, tak starou belu. Země se pohybuje a Slunce vůči němu stojí. To, o čem mluví a činí z toho senzaci je něco zcela jiného, vliv refrakce, kdy je občanský soumrak a astronomický soumrak a podobně občanský rozbřesk a astronomický rozbřesk a to je čistě úkaz závislý na atmosférické refrakci, která by nebyla, kdyby nebylo atmosféry, jak napovídá název a pochopitelně atmosférická refrakce závisí na zeměpisné poloze místa pozorování, chce to protě studovat a ne jen opkaovat nic neříkající řeči, které nedovedou nic vysvětlit. Tak chápu, že ne každý je schopen studovat geodetickou astronomii. -
-
https://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=922
"Rovnodennost – okamžik, kdy je střed Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu na světovém rovníku. Při přechodu Slunce z jižní polokoule na severní nastává jarní rovnodennost (kolem 21. března); při přechodu ze severní na jižní polokouli nastává podzimní rovnodennost (kolem 23. září).
Světový rovník – průsečnice roviny zemského rovníku s nebeskou sférou. Světový rovník se protíná se zdánlivou dráhou Slunce na obloze (ekliptikou) ve dvou místech – jarním a podzimním bodě. Jarní bod je současně počátkem rovníkových souřadnic (rektascenze a deklinace)."
Kantor, které jste pohanil, by řekl:
Rovina zemského rovníku protíná střed Slunce, takže Slunce svítí v toto okamžiku stejně na obě plokoule.
Vy píšete :"To s tím přechodem přes nebeský rovník je jen zdánlivý průmět těchto geometrických postavení vzájemných .. Rovnodennost je takové geometrické postavení, kdy půdorysný průmět zemské osy do roviny ekliptiky svírá přesně pravý úhel se spojnicí střed Země a střed Slunce."
Takže jsme se dozvěděli ve 380 slovech, že se to dá říci složitě s kolmicemi, půdorysným průmětem, poledníky, ekliptikou, nebeským rovníkem, což je asi světový rovník, atd.
-
-
Právě že to co popisuji, je to co se opravdu odehrává, tamto je jen to, co jako vidíte na obloze, ale neuvědomujete si, že to platí jen pro jistá místa na Zemi, což z tohoto kantorského popisu nejde ale pochopit, prostě abyste tento úkaz mohl pozorovat, musil byste na tom poledníku prostě být, což nelze běžně zařídit. No každý nezná geodetickou astronomii, tak chce věci "jednoduše", tak opravdu geodetická astronomie není ani jednoduchá ani pro jednoduché lidi.
-
-