Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • aztli

    Tak za předpokladu, že by onen ledovec, toho času se nacházející na severním okraji Antarktidy v sektoru západní polokoule roztál, tak by způsobil, ovšem kdyby nebylo výparu, stoupnutí hladiny o 46 cm. Jenže to jen za předpokladu, že se nebude od té chvíle nic z této přibyvší masy vody odpařovat a vracet do vodní páry na obloze a případně jí zavlažovat jiné, vodními srážkami  opomíjené oblasti, což je nesmysl. Jenže, jak uvádí, nachází se v něm kaverny, jejichž objem nutno odečíst, prázdné kaverny neobsahují nic, co by mohlo roztát alias zvýšit hladinu. Z čeho dovozuje, že když roztaje tento, roztaje následně cca devítinásobně objemný, vedle se nalézající, je záhadou. Asi podobně, jako bylo katastrofální sucho, ač již stále pršelo, až se jim tyto zpozdilé nepravdivé informace okoukaly. A tak podobně to může být i s ledem v Antarktidě.

    Samozřejmě, že není rozumné stavět budovy města v naprosté blízkosti plochého pobřeží u moře a spoléhat, že to tak bude navždy. Pod vodou se mohou ocitnout i kvůli trvalé lokální změně počasí, kdy vysoký tlak při vodní hladině v jednom místě stlačí vodu v místě a následně se do okolí nahrne ta roztlačená na úkor vyšší hladiny až o jeden metr do okolí a tam pak může dojít k zaplavení.  A také naopak, vlivem nižšího tlaku v daném místě, o dost nižším, než je v okolí, může dojít k nahrnutí vody z okolí, jež hladinu zvýší.  Případně stále vanoucí neustávající vítr ji může vzdout  rovněž, což se může jevit, jakože stoupla hladina. Nestoupla, ale přesunula se masa vody, která takto představuje nějaké převýšení vůči předchozímu stavu a může po čase zase opadnout, tedy rozptýlit se na větší ploše. Toto je ovšem známo již velmi dávno.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit